Stylelife challenge

Zajímalo by mě, jak hodnotíte Stylovu knížku "Stylelife challenge"? Podle mě to je slušný návod, jak se postupně zbavit dosavadních mentálních bariér.

K návodům, jak získat za n dnů nějakou ženskou, doporučuju si nejprve přečíst zamyšlení se nad objednávkou životního partnera. A pak bych pokračoval čtením o Cold Readingu [84] (v závěru je i návod, jak na rande).

Jinak jsem si uvědomil, že sice pořád propaguju vědeckou metodu, ale že mi taky vlastně na blogu chybí ukázka, jak vypadá takové peer-review, když se má někde něco publikovat. Takže na Stylelife Challenge vyjde Peer Review. Zatím na mě Style dělá dojem, že kdyby chtěl, tak by z něho mohl být velmi schopný léčitel

Slibuje, že za 30 dní bude jedno rande. To podle mě není nic tak hrozně nereálného jak například říkal Mystery (7-10 hodin do sexu, 90% a podobně). Učí cestou pomalého trénování, což je podle mě správně. Ale možná se pletu

Ale jo, mít do 30 dnů rande je reálné i bez Styla. A v tom je právě ten trik...

Na tom se určitě shodneme Nicméně ve svém okolí mám lidi, kteří by potřebovali přesně takový návod, krůček po krůčku na zbavení se ostychu z oslovení a budování sebevědomí. Pro ně může být zmíněná kniha přínos, řekl bych.

Zobecněno: pokud by taková kniha nepropagovala nesmysly (zejména ty už dávno vyvrácené), dokonce si sama neodporovala a nedoporučovala změnu diety, aniž by cokoliv věděla o zdravotním stavu jedince, tak ano.

Taller napsal:Na tom se určitě shodneme Nicméně ve svém okolí mám lidi, kteří by potřebovali přesně takový návod, krůček po krůčku na zbavení se ostychu z oslovení a budování sebevědomí. Pro ně může být zmíněná kniha přínos, řekl bych.

Možná ano.
I když stejně si moc nedokážu představit, že někdo změní sám sebe hned automaticky jakmile si přečte určitý shluk hlásek. Asi to chce ještě něco víc.

Ono přecijen ten ostych je dost rozšířená choroba. Jako žena to mám snazší, protože právě to oslovení a poskakování okolo nechávám na muži.
Nedávno jsem si zrovna řekla, že zkusím někoho oslovit ... ale zjistila jsem, že to vůbec není tak jednoduché, ... jakmile přišlo na lámání chleba, pořád jsem měla pocit, že není ta správná chvíle, že není správně natočen, že mě nevidí, nevnímá... až prostě najednou bylo po všem dřív než co začalo, protože objekt zájmu mezitím odkráčel Musím se sama sobě smát !

Což je důvod proč vpodstatě asi nemají slušní a složitěji uvažující muži šanci se ke mně dostat.
Pokaždé je to někdo absolutně bezprostřední, kdo se se mnou nepárá. Většinou to teda bývají takoví jako "nezodpovědní alkoholici" (nebo nevím jak to nazvat, nemusí být přímo alkoholik, to jen pro představu toho typu osobnosti).
Zrovna dneska jsem nad tím přemýšlela.

Stala se mi totiž taková věc.
Jdu si takhle v práci ze záchodu .. a když jsem zavírala ty dveře, křikl na mě z druhého konce chodby romský spoluobčan, který u nás v práci dělá pomocné a stěhovací práce ... (já měla na uších sluchátka, takže jsem mu bzum rozuměla, a on tak vehementně gestikuloval rukama, jakoby měl právě nastat konec světa, že mi nezbylo než počkat na něj a sundat ty sluchátka .... pomalu se ke mně mlčky s úsměvem blížil ... a když mě dostihl, chytil mě jednou rukou kolem pasu, tak pěkně objal a povídá "dobrý den !" a usmál se a to bylo vše. Zase jsme šli každý svou cestou. )

Musela jsem se nejen v duchu, ale skoro až nahlas smát.
(Měla jsem dnes na sobě klasický korzet - stahovací jak se nosily před 150 lety -- a dělalo mi to takovou mňaminky postavičku -- útlounký pas - kdybych byla chlap, tak ze sebe dostanu psotník asi, nebo nějaký záchvat )
Ale o to nejde - nedokážu si představit, že by mě takto chytil kolem pasu nějaký z těch našich kravaťáků ve značkových oblecích za desetitisíce, i když jsem za celý den zaznamenala fakt hafo mlsných pohledů -a kdovíkolik jsem jich ani nezaznamenala -- ale to jejich myšlení jim to prostě nedovolí. Oni jsou "slušní" (jenže pak "ostrouhají" --- a obyčejný umatlaný cikán je strčí tisíckrát do kapsy a užívá života jak náleží).
Takový kravaťák může být z holky úplně mimo a zmůže se leda na "dobrý den" když to porovnám s bezprostředním romem, který dělá co právě cítí a nerozebírá to, tak se musím smát.
Tím spíše, že já sama jsem svým myšlením neskutečně blízko právě těm kravaťákům.

Cikán když nemá vhodnou situaci (já byla moc daleko a obejmout mě nemohl), tak si ji prostě aktivně vytvoří. Zařve na mě "počkejte stůjte" ! a je to. Žádné kličky a strategie.

Zajímavý příběh
Společenské zvyky nás na jednu stranu svazují a na druhou nám pomáhají.
Nevím, jestli jsou v tomhle holky a kluci stejní, ale mě nedělá problém promluvit na holku například kvůli interakci v knihovně - stačí být přesvědčen, že ji nechci sbalit a všechno je naprosto v pořádku. Jakmile se mi ale zalíbí a já si říkám, že by něco šlo, okamžitě se mě zmocňuje docela výrazná obava, kterou se samozřejmě snažím obejít tím, že si vymýšlím výmluvy, proč nelze realizovat oslovení. V mém případě tedy stačí být přesvědčen, že o nic nejde a je to v pohodě. Dojít takhle přes půl MHD a tam něco říct je ale těžký.
Trochu OT, ale jak si pomáháte vy na strach z oslovení? Fakt stačí jenom trénink?
Jinak jsem se nedávno bavil s jednou rádodajkou a ta mi říkala, že když se jí někdo líbí, tak si prostě dojde pro číslo. Pak mu napíše a nechá ho se dál snažit.

Taller napsal:Zajímavý příběh
Společenské zvyky nás na jednu stranu svazují a na druhou nám pomáhají.
Nevím, jestli jsou v tomhle holky a kluci stejní, ale mě nedělá problém promluvit na holku například kvůli interakci v knihovně - stačí být přesvědčen, že ji nechci sbalit a všechno je naprosto v pořádku. Jakmile se mi ale zalíbí a já si říkám, že by něco šlo, okamžitě se mě zmocňuje docela výrazná obava, kterou se samozřejmě snažím obejít tím, že si vymýšlím výmluvy, proč nelze realizovat oslovení. V mém případě tedy stačí být přesvědčen, že o nic nejde a je to v pohodě. Dojít takhle přes půl MHD a tam něco říct je ale těžký.
Trochu OT, ale jak si pomáháte vy na strach z oslovení? Fakt stačí jenom trénink?
Jinak jsem se nedávno bavil s jednou rádodajkou a ta mi říkala, že když se jí někdo líbí, tak si prostě dojde pro číslo. Pak mu napíše a nechá ho se dál snažit.

Jo, asi stačí trénink. Myslím, že by se to mělo učit na základních školách, místo toho tam ale ty děcka právě naopak trému a ostych získají a poté ji prohlubují. Asi je něco špatně v učebních plánech a vůbec ve filozofii školství.
Dobrý by v tomto smyslu mohl být nějaký seminář pro herce. Protože psychoterapie je drahá.

Jinak za ty společenské zvyky jsem samozřejmě vděčná, přecijen by to nebylo to pravé ořechové, kdyby člověk šel třeba po ulici a běžně by jej někdo znásilnil, protože by byli lidi všichni natolik spontánní. Určitě to má své hranice.
Zrovna konkrétně ale při tom balení je ta uvolněnost a spontánnost asi fakt nad zlato.
Když se člověk klepe jak osika, koktá a bojí se protějšku podívat třeba jen do očí, tak je to všechno už předem jaksi v pytli, že ano ..

SomeoneCZ napsal:K návodům, jak získat za n dnů nějakou ženskou, doporučuju si nejprve přečíst zamyšlení se nad objednávkou životního partnera. A pak bych pokračoval čtením o Cold Readingu [84] (v závěru je i návod, jak na rande).

Jinak jsem si uvědomil, že sice pořád propaguju vědeckou metodu, ale že mi taky vlastně na blogu chybí ukázka, jak vypadá takové peer-review, když se má někde něco publikovat. Takže na Stylelife Challenge vyjde Peer Review. Zatím na mě Style dělá dojem, že kdyby chtěl, tak by z něho mohl být velmi schopný léčitel

A peer review vyšla...