Co teď? Jak dál?

Ahoj, pokusím se to zestručnit:

Minulé úterý jsem v Tescu u pokladny potkal Petru. Seznámení proběhlo tak přirozeně a hladce jako už dlouho ne: po pár větách se mi sama představila, po chvíli už jsem měl v ruce její vizitku a o dvě minuty později už jsme seděli v blízké kavárně. Povídali jsme si přes hodinu, pod záminkou společného sportování s jejími kamarády ze mě vytáhla číslo, vyptávala se, povídala o sobě, proběhly nějaké doteky... U tramvaje se na mě otočila, rozloučila se a já jí nedal pusu (nevím vlastně proč, asi že to nebylo první rande?). Nicméně na mě ještě z odjíždějící tramvaje zamávala. Spokojeně a s prima vyhlídkama jsem odešel domů.

A tady nastoupila, se svýma radama, jedna moje dobrá kamarádka. Donutila mě počkat a napsat sms až v sobotu. To jsme si vyměnili následující zprávy (Petra říkala že bude o víkendu s Mámou malovat byt):

- Ahoj Petro, jak jde malovani? Tapety uz drzi? Mohla by sis na me udelat v pondeli cas, co rikas? Oslavit vymalovany byt... :-)

+ ?

- Ach, ja se nepredstavil... Petr-utery-Tesco-zmrzlina-kafe-povidani o tapetach...

+ :-) jasny, ted jsem v praci :-( byt musi pockat do zitra

- Teda, ja se stydim... Ty makas a ja teprve snidam :-)

+ :-)

-Nojo, ja vim... :-) Teda vlastne nevim... co budu delat v pondeli vecer. Ty to vis? ;-)

Předchozí sms byly rychle za sebou... Následující napsala týž den, ale až o dvě hodiny později:

+ Prisel sef, davala jsem mu nejake faktury.. Jinak casto dopredu nevim, kdy mi pracovni den skonci.. Takze uvidime, ok?

-Jasne, ja muzu treba v devet vecer. Vsak nemusime hned poradat tahy mestem... Ozvu se.P.

Teď už je mi jasné, že jsem měl volat a ne psát sms. A že jsem neměl dávat na rady kamarádky... nicméně tady je pokračování. V pondělí dopoledne jsem totiž napsal tohle:

- Ahoj Petro, jak se dari v praci? Ja sedim ve skole a vymyslim program na dnesni vecer :-) Rad bych te videl... Potkame se? Vyjde ti to? -Petr

Na to odpověděla až o půl desáté večer:

+ Promin, nejak se mi to protahlo.. Pozdni obed s obchodnim partnerem, ktery je i mym kamaradem a vytahl me i do kina. Mejdan v Las Vegas (super film)..

Načež jsem jí (opět na radu kamarádky) až druhý den (úterý tento týden) odepsal tohle:

- Ahoj, neco jsem o tom filmu slysel... Komedie ja taky rad :-)

Podle kamarádky ji to mělo vyprovokovat k nějaké akci, nicméně Petra se už od té doby neozvala...

Když to tak teď po sobě čtu, tak mi dochází, že jsem to děsně pos*al... Nicméně vás žádám o radu, co s tím dál? Vykašlat se na to? Zavolat a pozvat na rande? Zatím mám v plánu jí v pondělí zavolat a pozvat ji na čtvrtek do čajovny... Ale poté, co jsem to tady všechno sepsal a uvědomil si vlastní stupiditu, mě veškeré kladné očekávání opustilo...

Předem diky moc za rady
P.

P.S.: Nejde o to, že musím "mít" zrovna tuhle holku. Ani o to že je fakt pěkná. Prostě mě dostalo to seznámení... bylo to jak ze sna... takové se mi fakt už dlouho nestalo... protože Petra se jevila jako slečna Správná!

Použiju oblíbenou větu mojí kamrádky:
"Všecko špatně".
U téhle slečny nemáš už žádnou šanci.Chyby byly hned na začátku, ten zbytek byla klasická ukázka "dotírajícího ubožáka".
Když vytáhla číslo ona z Tebe, proč se Ti asi neozvala ona sama?

Díky za odpověď! Správným způsobem mě naštvala a nakopla, já jí hned zavolal a v pondělí jdeme na čaj :-)

Njn, motivační lekce

Pokud jsi četl "Umíte jí zavolat?" nebo The System, první odmítnutí bez protinávrhu ještě lze. Ovšem v Tvém případě bych poděkoval faktu, že se o Tebe sama na začátku snažila a tak jí po sms katastrofě zbylo dost zájmu, aby z toho bylo rande. Zkusil bych na něm zkopírovat chování, kvůli kterému chtěla Tvoje číslo a v žádném případě nic, co by připomínalo smsky.

To je přesně to, co bylo leitmotivem mého dotazu Jiná by mě kontaktovala – tahle prostě ne. Jak se připomenout a přitom nebýt needy? Jak to celé časovat, řadit za sebou, volat, či psát, kdy zvát na schůzku, jakým způsobem a kdy ne.. ?

SomeoneCZ mi v tomto případě hodně pomohl. Nejednalo se o úplně stejnou situaci, ale podobnost byla ve snadnosti jedinou chybou, na kterou se navěsí další, to celé zvorat.

Nakonec se osvědčil stále opakující vzorec, občas s malými změnami.

generalissimuss napsal:Při rozhovoru schůzku nenavrhuje. Hovor ukončuji vždy já, u prvního či druhého kontaktování nenaznačuji, že ještě zavolám/napíšu/sejdeme se. Až na 2-3 kontaktování nabídnu schůzku a ta je bez okolků přijata.

Držet se téhož postupu = konsistentnost, malé změny = měl by tam být prvek nepředvídatelnosti.

A ještě něco z diskuze Jak na ICQ? Aneb ridicák pro ty, co mají auto, ale nechtejí.

pepicek napsal:..co se stane, až te Moji nebudu psat smsky, volat, skypovat: Po 1 az 3 dnech se me zacne ptat jestli se "neco deje". Co na to rict? Jak spravne zareagovat ?

generalissimuss napsal:Univerzálně odpovídám: "Mám spoustu novinek". Pokud naléhá, řeknu: "Uvidíš, o všem popovídáme". Maximálně něco málo naznačím, nebo nakousnu a rozhovor v tomto momentě típnu (mám jiný hovor na lince, zajíždím metrem do tunelu, přichází klient, atp.). Bude se na Tebe těšit, jak děti na rozzářený vánoční stromeček :-) Časem se naučíš stále lépe pracovat s napětím - ženy mají rády tajemno, záhady a jsou prostě zvědavé. Napětí dává i správný erotický břink, bude na Tebe myslet více i v tomto kontextu - role se snadno obrátí..

paradoxman napsal:Díky za odpověď! Správným způsobem mě naštvala a nakopla, já jí hned zavolal a v pondělí jdeme na čaj :-)

To jsem rád .Doufám, že nám sdělíš jak to probíhalo a časem ukážeš, že jsem se mýlil.

Jasně :-) Každopádně můžu zmínit tel. rozhovor, pro který jsem se inspiroval v článku "Umíte jí zavolat?"

Moje číslo uložené neměla, nicméně po představení věděla, o koho jde a fakt neuložení kontaktu na mě omlouvala pracovním mobilem. Slyšitelně potěšena, že volám, začala líčit jak se má a ptát se mě na to samé. To jsem utnul jednou větou a pokračoval "Pojďmě v pondělí..." Okamžitě se zeptala "V kolik a kde?" což se taky dozvěděla (u sv. Václava) a se smíchem přidala otázečku "U hlavy nebo u ocasu?" čímž mě trochu rozhodila a to ji rozesmálo ještě víc. Poté co jsem se vymáčkl ("Pod ocasem..."), řekla "Jasně, těším se" a rozloučili jsme se.

Zítra s ní jdu, tak mi držte palce, ať to rande nezvorám :-)

Před chvílí volala, že jí není dobře, že musela i odejít z práce a dneska to musí zrušit. Že bude pár dnů polehávat a pak se ozve.

Nevím jestli to byl test, ale použila větu: "Zlobíš se moc?" Na což jsem nevěděl jak odpovědět a tak jsem jen stále klidným hlasem pronesl: "Nemůžu se na tebe zlobit, je to tvoje zdraví." Ještě se pak pořád dokola omlouvala, na což jsem reagoval klidným: "Dobře." Pak jsme si řekli čau a mě zbyl v ruce telefon a v hlavě rozčarování...

Jak to vyhodnotit? Její chování? Hlas měla opět celkem veselý, žádný chrapot ani nic podobného. Blekotala i něco o tom jak byla o víkendu na bruslích... (asi jako že se nachladila tam?).

A co moje reakce? Zareagoval jsem správně? Přišlo mi v té chvíli, že prostě nemůžu nic udělat. Jen bych nějakým urgováním snížil její zájem... Pokud ovšem její zájem ještě trvá... Ale to se ukáže.

Každopádně mi asi zbývá jediné - hodit to celé za hlavu a když se ozve, tak se ozve. Mám pravdu?

Aneb druhé odmítnutí... Ale klid, zatím jsi zareagoval dobře.

Všimni si jednoho - před tím jsi se s ní nevykecával, ale utnul jsi ji pozváním, které přijala. A úplně na začátku Tě sama balila. Tahle vypadá jako flexibilní. Čili, teď není důvod se ukvapit a poslat ji definitivně do háje. Nech ji, ať se ozve. A zatím si nedělej násilí, kdyby se na scéně objevila jiná