Seznamovací scény

Za normálních okolností bych vložila video z YouTube, ale bohužel ty nejlepří scény z filmů nejsou k nalezení. Aspoň se nemůže stát, že 'Uživatel video odstranil'.

Sliding Doors (Srdcová sedma)
***********************
(Helen si v metru sedá vedle Jamese.)
James: (reaguje na chlapíka vedle, kt. má sluchátka na uších a zpívá si) Wohow, to jsou Beatles, hochu, že jo? Elastic Trumbosis zpívají písně Beatles? (na Helen) Jsou to Beatles, že jo?
Helen: Já nevím, lituju.
James: Jistě že to víte, už jsme se narodili s tím, že je instinktivně poznáme. Dostali se k našim embryím přes plodovou vodu, zcela podvědomně. Měli to být The Embryos. (na Helen) Není to fanoušek? (střih)
James: Zvláštní, že v metru nikdo nemluví, že? Málokdy jezdím metrem, ale.. Nebo výtahy. V ohraničeném prostoru hned zmlkneme, proč? Možná si myslíme, že je každý potenciální psychopat či opilec, tak se stáhneme do sebe a děláme, že čteme, proboha, vždyť máte na knize hroznou skvrnu od čaje.
Helen: Hele, já si o vás nic nemyslím, a chci si opravdu číst.
James: No jasně, jasně, omlouvám se. ..Dneska jsem ve výjimečně velmi dobré náladě, takže jsem.. promiňte. ..Neviděli jsme se už?
Helen: (obrátí oči v sloup)
James: Ne, ne, skutečně, skutečně, vy jste mi povědomá.
Helen: Neřekla bych.
James: Ano, ano, před chvílí ve výtahu. Zvedl jsem vám náušnici.
Helen: Ach tak, jistě. Děkuju.
James: Není zač. ..Pracujete tam?
Helen: Do dneška. Právě mě vyhodili, stačí?
James: Oh, ne, to je strašné, mrzí mě to.
Helen: To nic, vaše vina to není. Děkuju za vaši účast, těší mě i vaše dobrá nálada, a tak. Děkuju, že jste mi zvednul ve výtahu mou náušnici, přesto mi dovolte číst. (střih)
James: Tak, já budu vystupovat. Jde jen o to, že jestli vy budete taky vystupovat a vstanete první, a já taky vstanu, abyste si nemyslela, že vás sleduju, opravdu ne. Já.. víte.. Nechtěl jsem se vás dotknout. Prosím, nezlobte se. Nejsem žádný cvok. Omlouvám se.
(James vystupuje z vlaku a za ním Helen.)
Helen: Promiňte! Je mi to moc líto. Já, já, já vím, že nejste cvok ani psychouš a tak. Já jen.. já.. prostě, já prostě nedokážu.. hmmmmm víte mmmm...
James: Tvořit celé věty?
Helen: Odpusťte. (úsměv)
James: Jsem James.
Helen: Helen.
(střih)
(James a Helen vychází z metra.)
Helen: Já s někým žiju. Je to muž, žiju s mužem.
James: Vážně? Ani blízcí lidé se mi nesvěřují tolik, jako vy. Co by řekl, kdyby viděl, jak vycházíte z metra v doprovodu úplně cizího muže? (střih)

Mädchen, Mädchen 2: Loft oder Liebe (Holky to chtěj taky 2)
**********************************************
(Lucy je u automatu na kafe, chybí kelímek. Na stole hledá prázdný kelímek, jak drží v ruce kelímek s kávou, vrazí do Sebastiana a polije ho.)
Lucy: Ježiš promiň. Nezlob se.
Sebastian: To nevadí, nic se nestalo.
Lucy: Vrazils do mě, jako já do tebe.
Sebastian: Co?
Lucy: Nemůžu za to, že jsem měla v ruce to kafe, když jsi do mě vrazil. ..Takže nemysli si, že ti zaplatím košili.
Sebastian: Ne, to si nemyslím, nemusíš mi nic platit.
Lucy: Dobře, ty mi nemusíš zaplatit kafe.
Sebastian: Jo, dík.
Lucy: Hele, nemohl bys mi pučit jedno euro? ..Díky. ..Ve kterým jsi semestru?
Sebastian: V osmým.
Lucy: Fakt? ..Znáš tam Sebastiana Bernsteina?
Sebastian: A proč? Sháníš byt?
Lucy: Jo.
Sebastian: Slyšel jsem, že ho pořád pronásledují všichni, co potřebujou bydlení.
Lucy: Ah. Takže, znáš se s ním nebo ne?
Sebastian: Bohužel ne.
Lucy: Škoda.
Sebastian: Ve kterým jsi ty?
Lucy: Ve čtvrtým. Nevíš tu o někom, kdo by ho mohl znát?
Sebastian: Hm ne. Nechceš zajít na kafe?
Lucy: Zrovna ho piju. Ale díky. (Lucy odchází)
Sebastian: Hele, já jsem kecal! Já ho znám!

:-)) Jen jsem chtěla říct, že když se zdá, že žena nejeví prvotní zájem, může to být tím, že zrovna přemýšlí nad něčím jiným a nedochází jí situace. Jo a taky, prostě se mi ty scény líbí. :-)