Pochyby a jiné nejasnosti o TZ

Reakce na tento komentář:

SomeoneCZ napsal:Protože se párkrát trefí a lidé mají sklony k selektivním důkazům. Neuvědomují si následující:

Albert Einstein napsal:No amount of experimentation can ever prove me right; a single experiment can prove me wrong.

To jest několik bezhlavých přeběhnutí po mostě berou za úspěch a do propasti podle návodu spadlé ignorují (i kdyby byl jenom jeden), což je špatně. Toho například využívá Cold Reading s trikem Otevřená mysl. Nemáte se nechat zaskočit tím, že to někdy selhalo, ale máte se zabývat tím, že to údajně někomu někdy fungovalo = selektivní důkaz =pseudověda = problém.

Podle mě zas TZ/The System nerespektuje úspěšné experimenty, pokud nezapadají do toho co TZ/The System tvrdí. Souhlasím s Tebou, nelze ignorovat fiaska, ale podle mě nelze rovněž ignorovat úspěchy. Pustím se na pole mě ne příliš blízké - tedy na pole přírodních věd . Ale, kdyby vědci postupovali jak říkáš, neznali bychom jadernou reakci, vědci by zkusili štěpit olovo a ono by to nešlo ... . No a přitom s uranem to šlo . Takže samozřejmě, pokud je slečna olovo, tak přes most neběžím, pokud je slečna uran hurá do toho a pokud je neznámým prvkem, tak proč reakci nezkusit ... .

S těma rozvodama máš jistě hodn velkou část pravdy, ale podle mě je to i o tom, že dneska většina při prvním problému zdrhne, protože je nic nenutí to řešit, příčiny jsou uvolněnější morálka a falešná představa o nějakém ideálu ...

generalissimuss napsal:Cca od minulého srpna zkouším uplatňovat metody TZ - co nejdůsledněji to jde. Hned jsem dostal několik příležitostí tyto nekonvenční metody vyzkoušet a bylo to nad očekávání dobré. Nevěřil jsem jim, ale měl jsem chuť to zkusit jinak než "tradičně".

Neměl jsem z toho dobrý pocit - jedná se o chování, které mi není vlastní - takto bych přirozeně nejednal.

Přišla první "velká" příležitost a tu jsem totálně projel.. Proč? Začal jsem dobře, přes dva měsíce se navyšoval u dívky zájem excelentním stylem, výrazně jsem se odlišil od ostatních.. Ale pak jsem přestal být konzistentní, spadl do "tradičního pojetí" a bylo vymalováno. Viz tady.

Přišla druhá velká šance. Protože s odstupem času jsem zjistil, že na mé straně chyba byla jen uhnutí se z fungujících metod, snažím se je na 100% dodržovat stále. Viz Jiná by mě kontaktovala – tahle prostě ne.

Je to o tréningu sebeovládání, hlídání si ega a rozvažování na základě reálných faktů, logiky a nikoliv emocí. Díky tomu mám vztah, který si maximálně užívám a pochybuji, že bych "tradičními" metodami byl tam, kde jsem teď.

Námitky, které jsi vznesl, mám v hlavě téměř každý den. Opravdu každý den pochybuji o TZ. Ale realita mě přesvědčuje, že TZ funguje. Na druhou stranu každý den, kousíček po kousíčku mi to začíná "zapadat" a začínám tomu pomalu rozumět.

A tom to je.

(Mnoho cílů - Jak na to?)

Abych nezanášel fórum balastem - podstatná myšlenka, kterou chci sdělit je, že důkazy pro TZ (alespoň v mém případě) je možné ochutnat až důsledným testováním. I přes ty pochybnosti (které mám doteď) zvědavost mi nedala vyzkoušet něco nového.

Viz Jak na ICQ? Aneb ridicák pro ty, co mají auto, ale nechtejí a Jiná by mě kontaktovala – tahle prostě ne. Nemám silné analytické myšlení, svým způsobem k TZ přistupuji jako Indiana Jones (co byste dělali vy? II.) - což není ideální přístup k věci - ale prostě jsem to riskl TZ věřit.

Praxe potvrzuje, že je to správná volba. TZ stále testuji:

generalissimuss napsal:Zjišťuji, že pokud tvrdě nezkouším co píšeš, zůstává to na poli "zajímavého čtení". Díky tomu jsem hodně postoupil, ale současně se cítím více na začátku než jsem si myslel předtím Ty věci mi postupně doklapávají. Praxí.

Viz Jiná by mě kontaktovala – tahle prostě ne. Pořád si s tím modelem TZ hraji, jako když vylaďuješ program k dokonalosti, ale musíš dodržet určité procento nepředvídanosti. Občas se vrátit zcela na začátek a nebát se začít budovat zájem znovu. Prostě to nesmí až příliš "zařezávat", nesmí to spadnout do schéma. No, pořád se učím - ale je faktem, že tenhle model je funkční a velmi příjemný.

Vezmu to více ze široka, abych rovnou pokryl i problémy, se kterými jsem se setkal jinde. Takže výslovně uvádím, že nehodlám hokejistovi podsouvat něco, co neřekl.

Že nelze štěpit olovo, stejně jako uran, v žádném případě nedokazuje, že nelze štěpit uran. A vědci určitě narazili i na pár dalších prvků, u kterých se jim nepovedlo spustit jadernou reakci. Výsledek - jadernou reakci známe a byla objevena v souladu s vědeckou metodou - tj. postupovali, jak říkám.

Oponenty kterékoliv teorie můžeme rozdělit do následujících kategorií:

1. Podvodníci, ideologicky vyhranění, True Believers a ti, kteří musejí říci svoje, ať už jsou argumenty a názory jakékoliv
2. Lidé domnívající se, že v teorii našli chybu - tohle je důležitá činnost, ale je třeba si uvědomit, že šance na nalezení chyby v platné teorii jsou velmi nízké - na rozdíl od hypotézy, nebo záměrného klamu
3. Lidé, kteří skutečně v teorii našli chybu - nebo ji spíše zpřesnili, např. Newtonovy zákony a Speciální teorie relativity

Co se týče Teorie zájmu, zatím jsem ještě nikde neviděl jakýkoliv platný důkaz, že je v ní chyba. Zatím se jenom domnívali, že ho našli - jak říkám, je důležité, že se nebere automaticky za platnou, ale opravdu se ještě chyba nenašla. Zato jsem viděl jiný efekt - uvedu dva příklady z praxe:

Jakýsi borec si stěžoval, že podle návodu zachoval cca týden rádiový klid a pak jí napsal smsku. Jenže ona ho odmítla. A už se jásalo, že je v TS/TZ chyba. Není - oba jasně uvádíme, že se má za cca týden zavolat, ne napsat. Ukázat jí svoje sebevědomí.

Jenomže, ona někdy přijme, i když se napíše, místo zavolá - závisí to na výši jejího zájmu. No, a tak se objevil další, který viděl v chybu v TZ. Že zná z praxe případy, kdy se oba dva úplně neřídili TZ a stejně jsou spolu.

No, hlavně, že se v TS/TZ dočteme, že takový vývoj je možný, tj. že může snižovat i zvyšovat její zájem a být s ní, dokud se nedostane pod bod, odkud už není návratu. Což je v pohybové rovnici zájmu uvedená účinnost, která je pro slečny Správné větší než 50%. Navíc se nikde neuvádí, že vztah spolu může mít pouze gentleman a slečna Správná.

Oba dva uvedené případy jsou kritiky lidí, kteří ani pořádně nechápou, co vlastně kritizují. Ještě "vtipnější" je, když někde najdu tvrzení, že takhle to není, že se TZ plete a že správné řešení je tohle - které je ale ve skutečnosti napsané v TS/TZ. Jenže to už je načase se zeptat, zde se z druhé kategorie nedostáváme do první.

Ćili, je fajn, že pochybujete, testujete a prověřujete. To vám schvaluji a máte mou podporu. Jenom říkám, že šance na nalezení chyby je velmi malá a u TZ to také vyžaduje podstatně větší znalosti než u TS. Například profesionální postup je monotónní invariance. Není žádný jiný nástroj, jak na ženy, který by využíval tak propracované know-how. Používat TZ je něco jiného, než pochopit vše, na čem je založena - je rozdíl mezi užíváním a vývojem. Na užívání stačí menší znalosti.

Co vnímám jako pokus o demagogii, nebo nedostatek znalostí, je tvrzení, že žádná cesta není nejlepší, že jich existuje několik, ať si každý vybere, co jemu vyhovuje nejlépe. Cest k cíli může skutečně existovat vícero, ale mám-li dostatečně přesně definované podmínky, mohu pouze o jedné z nich prohlásit, že je optimální. Jenomže v praxi to vypadá tak, že se jednotlivé metody v čemsi liší a v něčem jsou shodné.

Máme proměnnou A, která nabývá hodnot 0 - 1. Něco jsem buď udělal, nebo neudělal. Také máme dvě proměnné, B a C, které také nabývají hodnot ve stejném smyslu jako A, ale každá patří do jiné metody. D je výsledek. Takže:

A B C D
0 0 0 0
0 0 1 0
0 1 0 0
0 1 1 0
1 0 0 1
1 0 1 1
1 1 0 1
1 1 1 1

Když se na to podívám, výsledek závisí pouze na proměnné A. Proměnné B a C ve skutečnosti nehrají roli. Čili, A je to nejmenší pravidlo, které rozhoduje - a o to se TZ snaží - najít to potřebné minimum. Občas to pak vytváří dojem, že příliš zjednodušuji, protože lidé mají pocit, že jim něco chybí. Což je jenom pocit, romantická představa, ... , ne realita.

Druhá zásadní věc je matematický model. V okamžiku, kdy začnu psát matematický model, tak se musím vyjádřit naprosto přesně. Kromě jiného je to způsob, jak povědět, tohle není Cold Reading, ani přání otcem myšlenky. Navíc všechny části modelu musí sedět. Začít dělat nějaké flexibilní úpravy znamená, že se to celé zhroutí, protože si jednotlivé části přestanou odpovídat.

Flexibilní může být uživatel modelu, a měl by být, stejně jako je slečna Správná. Ale bez urážky, chtít po matematickém modelu, aby byl flexibilní, to je stejné, jako vyžadovat flexibilitu po přírodních zákonech. Když to někdo natankuje s motorkou do zdi v plné rychlosti, tak je výsledek také vždy jasný a předvídatelný, a nebere se ohled na něčí přání. Je to způsob, jak objektivně popsat zákonitosti okolo nás. Subjektivní popis neodpovídá realitě (v kontextu tohoto textu). Jeho výsledkem by byly buď neplatná, nebo vágní tvrzení, které jsou neklamnou známkou pseudovědy. A té už je dost v řadě jiných návodů

Ohlední "švihání" s problémem, pokud model říká, že to nemá smysl, tak TZ skutečně řekne, přestaň na jeho řešení mrhat zdroji. Případně, je-li jasné, že to nelze uskutečnit. Otázka je, kdy se lidé zeptají - když mají řešitelný problém, který třeba už zvládnout vyřešit sami, nebo když už to zašlo příliš daleko. Ze všech otázek, které jsem kdy dostal, to s přehledem vyhrávala druhá varianta. Proto je pro mne příjemným překvapením tohle fórum, kde vede ta první.

Všechny ženy jistě nejsou stejné, existuje několik různých typů. Totéž by se dalo povědět i o životních situacích. Co jsem si mohl všimnout, opakují se. Jedinečné jsou pouze konkrétní detaily, které poskytuje život konkrétního jedince. Zákonitosti vztahů jsou pořád stejné. Jenom to musí být zákonitosti odpovídající skutečnosti. A připomínám, že TZ je primárně o vztahu gentlemana a slečny Správné.

A ještě jednou výslovně, tohle není zpérování hokejisty, že to veřejně nadhodil. Je to dopředná odpověď na více otázek, které už byly jindy a jinde vysloveny na toto téma.

Ohlední "švihání" s problémem, pokud model říká, že to nemá smysl, tak
TZ skutečně řekne, přestaň na jeho řešení mrhat zdroji. Případně, je-li
jasné, že to nelze uskutečnit. Otázka je, kdy se lidé zeptají - když
mají řešitelný problém, který třeba už zvládnout vyřešit sami, nebo
když už to zašlo příliš daleko. Ze všech otázek, které jsem kdy dostal,
to s přehledem vyhrávala druhá varianta. Proto je pro mne příjemným
překvapením tohle fórum, kde vede ta první.

Aha, to abych sem přestal psát a ten poměr tu nekazil :-)

hokejista666 napsal:To co já tvrdím je, že není nic jednoduššího než říct další prosím a že TZ vše vidí příliš černobíle i když zelený je strom života.

A není to to samé? Tobě se ta holka nezdá, tzn. není pro tebe "Správná" a tak jednáš dle "Další prosím!" a když podle TZ vyjde, že slečna není "Správná" tak rovnice také jasně říká "Další prosím!"

Takže vlastně jednáš dle TZ

A nebo jsem výše citovanou větu špatně pochopil?

hokejista666 napsal:Ale Ty tvrdíš, že pokud nelze štěpit olovo, pak nemá cenu ani zkusit štěpit uran, aneb spadl-li někdo při přebíhání mostu do propasti nezkoušejte přebíhat ani jiné mosty. Co tvrdím já je, že slečny dle mé představy kopírují prvky, některé jsou správné ke štěpení, jako třeba uran, některé ke štěpení naprosto nevhodné jako třeba olovo. Výše uvedené berme jako limity, přičemž uran budiž zosobněním Miss Right a olovo budiž zosobněním Slečny naprosto Nesprávné. Ale kromě nich existuje spousta dalších prvků, z nichž část štěpitelná je, stejně tak spousta dalších prvků, které štěpitelné nejsou. Co říkám já je, že pokud si nejsem jistý, že jde o olovo, či jiný mě dobře známý neštěpitelný prvek, pak proč to nezkusit. TZ podle mě říká, pokud to není uran, nezkoušejte to.

Obávám se, že jsi mě špatně pochopil.

Chci nějakou slečnu a kromě nároku na kladný zájem mám ještě nějaký nárok na její povahu. Její povaha se skládá z jednotlivých povahových rysů a já mám nějakou množinu n rysů, které chci aby měla. Ona jich může mít daleko více, ale tohle je minimum, ze kterého nechci slevit. V tom případě mi stačí, abych prokázal, že chybí-li jí jeden z tohoto minima, nemá pro mě cenu. Urychlení, s jakým ji v takovém případě skutečně odepíšu, je právě n oproti metodě, kdy budu testovat všechny mnou požadované rysy v naději, že jsem to špatně vyhodnotil.

Budu-li tedy předpokládat, že jsem vyhodnotil správně, pak s rostoucím n klesá čas potřebný k jejímu vyhodnocení - beru/nechám být (n=2: 50%; n=3: 33%; n=4: 25%, ...).

Samozřejmě, pokud si nejsem jistý, nebo předpokládám možnost chyby (vždy je nějaká), testuji trochu déle. Tohle je už ale otázka propracovanosti technik a praxe. Alias jak říkáš: "nejsem-li si jistý, proč to nezkusit".

Už v tomhle bodě je třeba si uvědomit, v čem je TZ kontroverzní:

1. Snaží se popsat matematickým modelem "duši"
2. Kvantifikuje něčí pocity jako je láska k někomu
3. Rychlost, s jakou lze na základě matematického modelu učinit správné rozhodnutí, je vnímána jako bezcitná (a vám na ní zrovna záleží;-)

hokejista666 napsal:Ovšem pokud si neudělám teorii, kterou jsme připraven hájit a matematický model pak nevytvořím tak, aby zcela a úplně podporoval mou teorii.

To je sice možné, ale všichni víme, že TZ odpovídá realitě, takže tenhle případ to evidentně není.

hokejista666 napsal:

SomeoneCZ napsal: Cest k cíli může skutečně existovat vícero, ale mám-li dostatečně přesně definované podmínky, mohu pouze o jedné z nich prohlásit, že je optimální. Jenomže v praxi to vypadá tak, že se jednotlivé metody v čemsi liší a v něčem jsou shodné.

Problém je, že my nemáme laboratorní podmínky a nezkoukáme šutr pod mikroskopem.

To nebylo o laboratorních podmínkách. To je prosté konstatování faktu, že čím více omezujících podmínek stanovím, tím více postupů vyřadím, protože je nejsou schopny splnit.

Pokud tedy nevím, co vlastně chci, tak pochopitelně mám k dispozici řadu postupů, protože nemám, jak mezi nimi vybrat - chybí mi omezující podmínky.

hokejista666 napsal:My se snažíme nějakým způsobem postihnout chování živého organismu, který dostává různé další podněty, jednou za měsíc trpí hormonální nerovnováhou a díky předchozí životní zkušenosti může v některých situacích jednat překvapivě a nevypočitatelně.

Vezmu příklad z jiného oboru. Objevil se virus, který se přenáší vzduchem a nemáš proti němu dostatek účinných léků. Za jak dlouho se rozšíří z původního centra výskytu do širšího okolí a za jak dlouho budeme mluvit epidemii mimo kontrolu? I na tohle existují matematické modely, které berou do úvahy i tak "nevypočitatelné" prvky, jako je mezilidská komunikace - vzduchem přenášený virus. Jde to a nikde v TS/TZ se neříká, abys ji nechal hned za první prohřešek.

Navíc, model TZ výslovně počítá s předchozími stavy.

hokejista666 napsal:Například není flexibilní, ale už nedokáže postihnout, že v prvním případě se v průběhu rande začala chovat divně a neflexibilně proto, protože to dostala a udělalo se jí špatně, přičemž ne všechny ženy tohle budou chtít na druhém rande vysvětlovat a při třetím rande fakt neměla náladu být flexibilní, neboť jí hodinu před rande šéf řekl, že dostane padáka z práce.

A nemáš pocit, že z vysokého zájmu, nebo nějaké představy, omlouváš ženu, která se k Tobě chová hnusně? Sice pro to může mít důvod, ale stále se k Tobě chová hnusně. Vždy je dost jiných, které se budou chovat slušně. Když už některá Správná s kladným zájmem přišla na rande a měla na něco pifku, tak to dala najevo. Nikdy se nestalo, co popisuješ. Tak proč bych měl takovou chtít? Poptávka vs. nabídka

Mimochodem, a tohle se stalo kolikrát z kolika pokusů?

A že to dostala - tak tomu se snad nedá vyhnout, jsem dospělý, vím to a reaguji podle toho. A jestli je to na prvním rande, ještě stále se může alespoň zkusit ovládat. Jestliže se může chovat normálně v práci, i když to zrovna dostala, tak se může chovat normálně i na prvním rande. Nebo ho přeplánovat na jiný, konkrétní termín. Ty nejsi ve vztahu od toho, aby jsi za všechno nesl zodpovědnost.

hokejista666 napsal:Jednoduché řešení je další prosím. Složité je pochopit její jednání a jednat až na základě toho.

K čemu mi bude složité řešení, když jí nakonec řeknu další? To jednuché mi naopak umožní se rychleji dostat ke Správné. Jinak, viz rychlost hned úvodem.

hokejista666 napsal:Tudíž podnět na který by osoba A reagovala s nadšením přijme osoba B s rozpaky a osoba C se naštve.

Ať už s kteroukoliv z těchto osob, budete se spolu pokoušet žít ve stejném prostředí. Podstatné je, jak se dotyčná osoba bude chovat v tomto prostředí.

PS: Spousta netechnicky založených lidí by se zeptala stejně. Beru to jako možnost zodpovědet i jejich otázky

Pre zjednodusenie zlozitej teorie.
Fajci? Ak ano, uz ma nezaujima, ze vie pisat haiku alebo varit uzasne parene buchty.

hokejista666 napsal:

SomeoneCZ napsal:Budu-li tedy předpokládat, že jsem vyhodnotil správně, pak s rostoucím n klesá čas potřebný k jejímu vyhodnocení - beru/nechám být (n=2: 50%; n=3: 33%; n=4: 25%, ...).

To je hezké, ale povahu člověka opravdu dobře poznáš spíš za léta než dny či měsíce, navíc perfektně se projeví až ve chvíli krize.

Jenomže já mluvím o urychlení proti jinému postupu. Neříkám vůbec nic o tom, jak dlouho to bude trvat v absolutních hodnotách.

hokejista666 napsal:slečna nemá nějakou mnou požadovanou vlastnost, ale pokud má tři jiné, které to vyváží

SomeoneCZ napsal:Její povaha se skládá z jednotlivých povahových rysů a já mám nějakou množinu n rysů, které chci aby měla. Ona jich může mít daleko více, ale tohle je minimum, ze kterého nechci slevit.

Povahové vlastnosti, o kterých mluvíš, nespadají do uvedené definice minima.

hokejista666 napsal:

SomeoneCZ napsal:nikde v TS/TZ se neříká, abys ji nechal hned za první prohřešek.

Ale teď popíráš první odstavec své odpovědi, ne?

První odstavec mluví o tom, co dál, když odhalím nevyhovující povahový rys. Vůbec není o tom, jak ho odhalím.

---

hokejista666 napsal:

SomeoneCZ napsal:Kvantifikuje něčí pocity

V tomhle vidím slabinu, ne pro bezcitnost či kontroverznost, ale sám u sebe vím, že mé pocity se mohou změnit,

Kvantifikovat pocity znamená schopnost vyjádřit je v číslech. Když se intenzita pocitu změní, změní se i číslo.

---

hokejista666 napsal:

SomeoneCZ napsal:Pokud tedy nevím, co vlastně chci, tak pochopitelně mám k dispozici řadu postupů, protože nemám, jak mezi nimi vybrat - chybí mi omezující podmínky.

To není pravda, vždy ke stejnému cíli vede více cest a ta kterou si zvolím nemusí být ta jediná správná,

Ale já mluvím o optimální cestě k cíli. Spojení jediná správná jsem vůbec nepoužil.

Vím-li dostatečně přesně, co chci, pak: mám dostatek omezujících podmínek pro N různých cest k cíli, kdy N>1. Vyberu dvě různé cesty k cíli a porovnám je - jedna z nich pro mě bude lepší právě proto, že mám dostatek omezujících podmínek. Zůstane mi N-1 různých cest k cíli. S N-1 udělám to samé, co jsem udělal s N, dokud mi nezůstane jedna jediná cesta k cíli - matematická indukce. Pokud splňuje mé podmínky, pak ji mohou prohlásit za optimální ze všech různých cest k cíli, které jsem měl k dispozici.

Příklad: chci nakoupit zboží buď od firmy A, nebo od firmy B. Obě mají v nabídce úplně to samé zboží, ale firma B je o 20% dražší. Takže z hlediska proveditelnosti mám k dispozici dvě možné cesty k cíli. Jenomže, když přijde na vztahy, tak je většina oslněna množstvím možností a dál se nemyslí. Už je vůbec nenapadne, že by je měl zajímat např. pozáruční servis, nebo zákaznická podpora. A k tomu zdárně ignorují fakt, že každá cesta k cíli má své náklady - cenu. Tohle všechno také tvoří omezující podmínky, které jsou často úspěšně ignorovány ve prospěch domněnky, že cesty jsou ekvivalentní.

Nemohl jsem si u "některých úspěšných a propracovaných" metod nevšimnout dvou zásadních rysů, které určují výslednou úspěšnost. "Hodně flexibilní" úsudek o jejím skutečném zájmu o mne a provést oslovení v natolik velkém počtu, aby byla statisticky zaručena uspokojivá pravděpodobnost, že to s danými měřítky metody na vyhodnocení jejího zájmu vyjde tak, jak metoda popisuje. Za takových podmínek je totiž jedno, kolik z postupu je funkční a kolik výplň. Pak takové metody skutečně mohu považovat za ekvivalentní, protože o zvolení konkrétní metody už rozhodují osobní preference, a skutečně z nich nemohu vybrat jednu, o které lze prohlásit, že je jediná správná.

hokejista666 napsal:jsem-li flexibilní jedinec, vyhodnocuji průběžně výsledky a podle toho upravuji svůj postup tak, abych dosáhl svého cíle

Ale to mluvíš o schopnosti se učit a adaptovat na prostředí. Flexibilita v podání TS/TZ je ještě něco jiného. Adaptovat se může i neflexibilní jedinec tím, že se naučí prosazovat své požadavky tak, aby se ostatní přizpůsobovali jemu - on jim minimálně.

---

hokejista666 napsal:Nikdo nemluvil o hnusném chování, ale o menší flexibilitě.

Nešlo o podpásovku. Nazývám to tak, jak to vidím.

---

hokejista666 napsal:jistě spočítá, že virus chytí tři členové tohoto fóra, ale již nám neřekne, kteří tři to budou

Přesnost výsledku odpovídá vstupním informacím.

---

hokejista666 napsal:Jak víš, že se může chovat normálně v práci? Znám x žen, které si první den prostě vezmou volno, neb to s nimi příliš zamává , tudíž Tvůj argument je mimo mísu. Navíc vy matematicky vzdělaní máte problém, že nepozorně čtete, psal jsem v průběhu rande, nikoliv před rande, to se pak těžko něco přeplánje na jiný termín . A stává se to častěji než bys čekal, protože jak jsem psal v jiném topicu, tak můj typický Day 2 či 3 znamená minimálně 12 a více společně strávených hodin ... . Netvrdím, že za to máš nést odpovědnost, btw. o jakém vztahu to v tomto stádiu mluvíš?

Nejde o to, kdy to dostala - uvedené byl příklad za uvedených podmínek. Jde o to, jak se zachová.

X si jich vezme volno, protože je to pro ně příliš bolestivé. Y to prožije s minimální bolestí. A pak je zbytek.

Jestli to dostala před rande, během rande, nebo vztahu, šlo o pokrytí všech variant. Když si vezmu hysterku, která má problémy se ovládat, aniž by to dostala, tak pochopitelně bude výbušná atmosféra. Zejména, když bych byl jako ona.

Ale jsou také ženy, které se umějí ovládat a mají klidnou povahu. Vybere si to na nich svou daň, ale protože se budou ovládat a já to nebudu hrotit, budeme v pohodě. Takže, když je taková varianta reálná, proč brát horší?

---

hokejista666 napsal:

SomeoneCZ napsal:

hokejista666 napsal:Jednoduché řešení je další prosím. Složité je pochopit její jednání a jednat až na základě toho.

K čemu mi bude složité řešení, když jí nakonec řeknu další? To jednuché mi naopak umožní se rychleji dostat ke Správné.

Třeba proto, abys získal zkušenost a pochopil určité chování a mohl se podle toho v budoucnosti zařídit? A nebo proto, protože můžeš mylně interpretovat nějaké chování?

Má význam si všimnout, v čem se liší chování slečny Správné a slečny Nevhodné. A Teorie zájmu to dělá. Ale je zbytečné se učit, jak si udržet slečnu Nevhodnou, když s ní žít nebudu, je-li jediným cílem žít jen se slečnou Správnou.

hokejista666 napsal:Třeba proto, protože když jsi v něčem osobně zainteresován, tak Ti chybí odstup?

Od toho Teorie zájmu disponuje matematickým modelem.

---

hokejista666 napsal:

SomeoneCZ napsal:

hokejista666 napsal:Souhlasím do jisté míry, ano, některé zákonitosti vztahů jsou pořád stejné, jako například, že by se mělo jednat o vztah dvou a více lidí a v případě tohoto fóra o vztah muže a ženy. Ale každý člověk je svým způsobem odlišný, nese si v sobě jinou životní zkušenost a podle toho reaguje. Tudíž podnět na který by osoba A reagovala s nadšením přijme osoba B s rozpaky a osoba C se naštve.

Ať už s kteroukoliv z těchto osob, budete se spolu pokoušet žít ve stejném prostředí. Podstatné je, jak se dotyčná osoba bude chovat v tomto prostředí.

Ať žije perfektní svět . Já mluvím o tom, že podvědomě budeš v určitýc situacích jednat podle svých zkušeností aneb budeš vést ve válce současné tu minulou. Tudíž nemusíš vždy jednat optimálně a vlastně ani tak jak bys jednal normálně ve svém ideálním světě ... .

Myšlenka byla taková, že ona má nějaké své životní hodnoty, přátele, názory, zkušenosti a zvyky, stejně jako Ty. Buď se spolu snesou, nebo budou příčinou rozchodu.

hokejista666 napsal:Podotýkám, že znám spoustu Slečen Naprosto a Úplně Správných, ale taková slečna dokonalá člověka buď dožene k šílenství, nebo unudí k smrti Žena je jako umělecké dílo a určitá nedokonalost jí dodá punc. Dokonalost vypadá příliš umělohmotně

Z pohledu matematického modelu TZ, 100% ideální slečna Správná je limitní mez. V praxi neexistuje. Proto např. v pohybové rovnici zájmu mluvím o účinnosti. A nikde netvrdím, že kvalifikace na slečnu Správnou může zastoupit uvedené v předchozím odstavci.

Tak stejné pochybnosti, jako popsal a uváděl hokejista, mám taky. Bohužel tohle je přesně ten typ diskuse, která je už příliš složitá, než aby se v ní (podle mě) dalo dojít k vyššímu závěru. Takže bych uvedl jen jiný můj pohled a to, co mi na TZ vadí nejvíc. A to je právě její zasazování do praxe. Evidentně totiž platí implikace

aplikujeme TZ => najdeme slečnu správnou. To je totiž co TZ říká. Jenže to je pouze implikace a není (myslím) pravda, že
neaplikujeme TZ => nenajdeme slečnu správnou (o tomhle se totiž neříká nikde nic - myslím)

Čili aplikace TZ není ekvivalentní s nalezením slečny správné (opět jen moje doměnka a důvod k pochybnosti)

A otázka je, kolik SS najdu pomocí TZ a kolik jich najdu bez ní, čili kolik jich ve zkoumaném souboru existuje. Tím chci říct, že TZ je jak antispamový filtr. A je fajn, že propustí jen neSPAM. Kolik neSPAMu ale zlikviduje?

abysme tu byli matematicky korektni

aplikujeme TZ => najdeme slečnu správnou. (a udzime si)
pokud je leva cast pravda (aplikuji TZ), tak aby cele tvrzeni bylo pravdive (tzn. ze ma Someone a jini pravdu), tak pak musi byt i prava strana pravda. viz implikace.

neaplikujeme TZ => nenajdeme slečnu správnou (a neudzime si) (o tomhle se totiž neříká nikde nic - myslím)
tohle je pravda vzdycky, ve vyrokove logice. ve realite budes svym nevhodnym chovanim snizovat jeji zajem a dostanes kopacky.

spis by se zde hodila ekvivalence. aplikuji TZ <=> najdu a udrzim si ji.

TZ/TS jsou doporucenym filtrem. jestli chces se svych pozadavku svolit, nikdo ti nebrani.

Ze školy jsem delší dobu, takže výrokovou logiku si moc nepamatuju a její správný formální zápis už vůbec ne. Takže to řeknu radši normálně.

1.Jsem přesvědčen, že aplikace TZ vede k nalezení SS
2.Pochybuji, že SS nenaleznu, pokud TZ dodržovat nebudu
3.Mám podezření, že TZ je příliš náročná na výběr, takže např. ve vzorku 100 žen odhalí 1 SS, přestože jich tam je třeba 10.

spis by se zde hodila ekvivalence. aplikuji TZ <=> najdu a udrzim si ji.

To je právě to, co si myslím, že není pravda. Myslím, že je to pouze implikace, nikoli ekvivalence

neaplikujeme TZ => nenajdeme slečnu správnou (a neudzime si) (o tomhle se totiž neříká nikde nic - myslím)
tohle je pravda vzdycky, ve vyrokove logice. ve realite budes svym nevhodnym chovanim snizovat jeji zajem a dostanes kopacky.

Jo, tady jsem to napsal asi blbě, mělo tam být najdeme slečnu správnou => aplikovali jsme TZ. Tahle druhá implikace by způsobovala ekvivalenci, je to tak?

Mám podezření, že TZ je příliš náročná na výběr, takže např. ve vzorku 100 žen odhalí 1 SS, přestože jich tam je třeba 10.

Tohle přesně mi vyhovuje, dejme tomu, že je opravdu mezi celou ženskou populací 1% slečen správných, ideálních pro vztah s Tebou. To se Ti zdá málo? Chtěl bys, aby SlS bylo třeba 30%? To bys pak šel po ulici a během hodinky bys měl 3 NC na SlS.

1. netuším, kolik je SS v populaci. Statistiky nikde nejsou a pochybuju, že je lze vůbec vytvořit, takže se tady bavíme pouze v termínech "slečen správných je dost" a "všechny ženský jsou krávy, přeloženo slečny správné neexistují". Pravda bude jistě někde mezi, ale kde to je??
2. pokud jich je 1% (přesněji řečeno TZ jich 1% odhalí - měřeno ale nikoli z celé populace, ale ze souboru žen, které pro vztah se mnou přicházejí v úvahu - takže ne závislačky, hysterky, starý ženský, vdaný/zadaný, příliš mladý atd.), tak je 1% extrémně málo a ve výsledku je to praktická NULA. A to je to, o čem tady píšu od začátku
3. odhaduju, že tady opět nastává klasická deformace, asi jako je průměrný plat a stav nezaměstnanosti v Čechách.... Praha není zbytek republiky!!! Takže diskutující z Prahy a velkých měst mají asi zcela jiné výchozí podmínky než třeba já. Ne že bych chtěl bydlet ve velkým městě, to ani náhodou...

Fascinuju ma vase statisticke uvahy nad cisto subjektivnymi datami. Akosi vam nedochadza, ze ked pre jedneho je tak 1% SS, pre druheho - ktory vsak ma uplne odlisne poziadavky - je zasa 1% SS v populacii, atd.
Sem tam sa nejaka nutna podmienka pre SS zhoduje pre viacej ludi.
Takze potom moze pokryt definiciou SS u vzorky 100 muzov 50% zenskej populacie.
Ked to prezeniem. Aj bezzuba zena s hlistami moze byt pre niekoho SS, pretoze bude uzasne fajcit a na jej hlisty fantasticky beru sumce.

Porovnan dve zeny. Jedna 20 rocna technarka s dredami, jej postoj k swingers je vyslovene kladny a vzdy ma u seba jointa, ked nan dostanes chut. Druha 30 rocna intelektualka, co chodi kazdy piatok do opery. Slovo swingers nepozna, ale zasa sukat s niekym inym ako s tebou je pre nu nemyslitelne.
Ktora z nich je SS a ktora "blba krava"? Pouzite tu vasu zazracnu statistiku a ta mozno zisti, ze obe dostanu rovnaky pocet hlasov v oboch kategoriach.

nesouhlasim. SS neni vymezena svymi konicky, vzhledem ... a jak tobe vyhovuje. SS "obsahuje" jiste charakterove vlastnosti, ktere se berou jako minimum. To jak se jeji zajmy hodi ke tvym, to uz je vec individualniho vyberu.

co se tyce tveho prikladu, tak SS muzou byt obe, ta prvni, ta druha, nebo zadna. ani jedna z tebou popsanych vlastnosti nespada do definice SS.

Při první setkání s TZ jsem googloval a objevil Theory of Interest. Nestudoval jsem to, jen jsem nabyl dojmu, že to je něco ekonomického (že by to popisovalo chování zákazníků?).

Pět let se živím prodejem svých produktů (pouze přes internet) a zjišťuji, že jsem skoro celou dobu používal principy popsané v TZ, tj.

1. Udělej své zboží nejlepší co můžeš
2. Prezentuj to dostatečně dobře
3. Ti, kdo budu chtít, přijdou sami
4. Ty, kdo nebudou chtít, můžeš lámat jak chceš a nic kloudného z toho nebude

Pokud někdo projevil zájem, odpověděl jsem v rámci možností objektivně a pravdivě na jeho dotazy, rozhodně jsem se nesnažil dělat dojem nějakým přehnaným vychvalováním (to, že to smrdí, cítí dnes snad již každý).

Pokud se mě někdo zeptal na porovnání s konkurencí, řekl jsem pravdivě v čem jsme lepší, ale i v čem jsme horší a také v čem jsme stejní. Nikdy jsem nenaháněl lidi po telefonu, jak to dnes dělají všichni telefoničtí prodejci ani nikoho nebombardoval spamem. Když někdo bombarduje mě, děsně mě to otravuje, proč bych si myslel, že je to u někoho jinak? Pokud jsem na nabídku prezentace (někoho kdo mě "sbalil" po telefonu) přistoupil (vína, internetová reklama, seminář na akcie atd.), nikdy jsem obchod neuzavřel, v jednom případě (Capital Partners) jsem byl rád, že jsem z jejich spárů vyvázl bez újmy.

Pokud někdo projevil zájem a již se neozval s účelem objednat si, nepřipomínal jsem se mu (tedy zpočátku ano, ale s nulovým výsledkem). Pokud zákazník chce, ozve se sám. Pokud ne a přece jen bych ho zlomil, nejspíš by využil 14denní lhůtu pro vrácení peněz, nebo hůře, mohl by tak prudit na zárukách, že bych prodělal víc, než bych získal.

Při náznacích toho, že zákazník je prudič jsem s maximální slušností začal couvat ve smyslu, že pokud se mu to nezdá, v žádném případě ho do toho nikdo nenutí, pokud se mu nelíbí vzhled, ať si vybere pro něj vhodnější produkt u konkurence atd. Hlavně nemít zbytečné problémy.

Zpočátku to s tímto přístupem nešlo, myslel jsem, že nic neprodám, že se to musí do těch lidí hustit reklamou a vším možným. Ale je pouze nutné zařídit, aby se zákazníci o mě dozvěděli, ne je nutit ke koupi a vymývat jim mozek.

Přesto všechno by mě zajímalo (existuje trapná nejistota), jestli a o kolik bych prodal víc, kdybych použil jinou , ofenzivnější a manipulativnější strategii.

U ženských je to asi podobné, čili jak říká Doc Love, "It is a selling job". Jak prodat více? Zlepšit nabízený produkt a oslovit více zákazníků.... uf to bude bolet :-((

Interest je v překladu mj. i úrok. A pak také existuje Theory of Interests od Maxe Webera.

Jonathan Eastwood napsal:Weber does not see material self-interest as the driving force behind human action. Rather, he distinguishes between material and “ideal” interests; emphasizes the latter; and, arguably, suggests that even the former are, to a great extent, culturally constructed, not least because they rely on ideas about the way the world is.