Chlap "bačkora" - hodit po něm bačkorou ?

Ahoj,

Nedávno jsem něco zkoušela (aktivně chlapy nebalím, jsem žena - "dáma" , takže ani neoslovuji), a člověku se ani nechce věřit, jaká to může být dřina chlapce přimět, aby za ženskou přišel a chtěl s ní něco navázat.
Vyhlédla jsem si nádherného chlapa. Teda vzhledově úplně obyčejný, ale jeho hlas a chůze mě neskutečně vzrušuje (- mimochodem používá se u chlapů taky hodnocení jako "UG" a "HB"? - nebo je to spíše "UB" - ugly boy a "HF" - hot fop ? ).


Potkáváme se denně několikrát - pracujeme ve stejné budově i když máme každý jiného zaměstnavatele.
A teď už několik týdnů s trpělivostí mi ne moc vlastní čekám a čekám až mě osloví. To by člověk fakt chcíp někdy, jak jsou někteří chlapi strašný polena !!! (i když třeba je šťastně zadaný, to nevím ).
Takže jsem na něj asi 14 dní pravidelně koukala - oční kontakt tam byl nádherný a on odpovídal tím samým, vím na beton že se mu taky líbím. Ale že by za mnou přišel a řekl "čau, pojď se mnou někam", to jako nic... (no tak já mu pak klidně upeču třeba šátečky, budu mu prát ponožky, popřípadě porodím dítě - -- ale přeci za ním nepůjdu ho oslovit )

Tak jsem to vzdala a považovala za ukončenou záležitost. Cca po 14 dnech co jsem se na něj už nedívala, zničehonic začal za mnou šmejdit (chodí mě "schválně potkávat" - statisticky je to jednozačné - tolikrát za den se náhodou nepotkáme) a okukuje mě, tak doufám, že se přecijen chytl.


Ale pořád ještě jsme teda spolu nemluvili, a teď sama nevím, mám mu dát ještě šanci ?
Přecijen, že se mu líbím ještě neznamená, že mě chce .. (myslím kladný RIL).
Pokud tam ale je kladný RIL, tak si nejsem jistá co bych s takovým bačkorou dělala, nerada bych byla ve vztahu ten méně trpělivý, a už vůbec ne ten co zároveň kočíruje a zároveň táhne, chci spolupráci a rovnováhu. (I když hlas má fakt úžasný kam se hrabe Kristián Oldřicha Nového ! )

-------------------------------------------------------------------------------------------
TZ mluví o slečně správné, hodně těch věcí se tam dá otočit (prohodit pohlaví) a stále to platí,
ale co s chlapem bačkorou ? Nedokážu si totiž představit, že by mě takový člověk ochránil "kdyby eventuelně něco".
(U ženy je to přecijen něco jiného, tam se nepředpokládá, že by měla mít rychlé a přesné reakce, nebo že by měla partnera chránit)


Co se má dělat s chlapem bačkorou ?

Tezko rict, zkus zaridit nejake "nahodne" setkani tak, aby na tebe musel promluvit (pokud tedy neni nemy, ale to asi neni, kdyz vis jaky ma hlas ). Nevim, neco jako, ze ti neco pred nim spadne, kdyz se zrovna mijite, i kdyz nevim, jestli se to da zahrat dostatecne "nahodne" po takove dobe.
Jednou jsem takhle "potrapil" jednu slecnu v praci. Take jsme se nejakou dobu mijeli, temer pokazde byl ocni kontakt. Na meetingu si dokonce "nahodou" sedla vedle mne, ackoliv mela na vyber z nekolika set jinych zidli, ale ja na ni stejne nepromluvil (byl jsem tam s jinou slecnou). Nejakou dobu pote jsem ji potkal na kurarne a sedl si "nahodou" vedle ni. Kdyz uz jsem byl vedle ni tak jsem si ji rekl o zapalovac (ackoliv jsem mel svuj ) a ona hned rozjela sama konverzaci. Na konci jsem ji tedy navrhl, ze nekdy zajdeme na kafe a ona si hned obratem rekla o cislo .

Díky za odpověď.

Mezitím mě "oslovil", ve čtvrtek a v pátek mi řekl "dobrý den" ON MI VYKÁ !!! Pomóóóc

No jo, ten příjemný hlas jsem slyšela hnedka zkraje. To když se bavil s jinýma lidma a míjeli jsme se.. ale pokaždé přitom čučel na mě i když mluvil s někým jiným. Nevím čím to je, ale on mě vidí dřív než já jeho (jsem snad očně vadná ), skoro pokaždé když ho zaregistruju, tak on už mě sleduje.
Taky se za mnou otáčí - a to takovým způsobem, že mě až zamrazilo když jsem to viděla (odraz ve skle).. přišlo mi to trochu moc už.


Padání předmětů mě napadlo taky, ale to jsem zavrhla, to by šlo možná hnedka někdy zezačátku (ale to bych musela předem vědět, že se nebude mít k tomu aby mě oslovil a tu informaci jsem tehdy mít nemohla). Teď už jsme na sebe moc koukali a ta "náhoda" by byla málo náhodná. To bych si připadala směšně, když vím že on taky ví . Asi se budu muset spokojit s tím "dobrým dnem".

Jinak tento týden to bylo statisticky taky zajímavé, kdybych si dělala čárky pokaždé když se přede mnou začal "protahovat", tak by to zřejmě byl slušný les


Spíše mě ale zajímá co říká TZ na takového potenciálního partnera. Všichni moji bývalí byli totiž takoví ti drzí spratci - což nakonec způsobilo rozchod, protože to co bylo zezačátku roztomilé, tak potom začalo být nesnesiletně nechutné ... tím spíše když už je té drzosti přespříliš a orientuje se směrem na mně. Tohle zase by teoreticky mohl být slušný člověk se kterým by se dalo možná existovat relativně v klidu.

Petro, a co Ty? Jak Ty se vidíš jako potencionální partner? Vy se totiž oba prakticky chováte úplně stejně.

Petra napsal:no tak já mu pak klidně upeču třeba šátečky, budu mu prát ponožky, popřípadě porodím dítě - -- ale přeci za ním nepůjdu ho oslovit

Ach můj bóže... nejvíc mi dostalo to, jak mu popřípadě porodíš dítě

Tak si ho spleť s odborníkem na něco, že se prostě někde vyzná. Třeba jestli už byl v nějakém podniku, že jsi o něm také uvažovala. Ale že se Ti tam samotné nechce, ale chtěla bys vědět, jak to tam vypadá. Jestli to nepochopí, tak je natvrdlý. A máš vyřešeno. Tak či onak.

Každopádně zdůrazňuju, že mě v životě ani nenapadlo balit chlapa. Jenom mi uvedený postup přijde lepší, než se ptát, když už se konečně rozhoupe.

Díky za odpověď.

SomeoneCZ napsal:Petro, a co Ty? Jak Ty se vidíš jako potencionální partner? Vy se totiž oba prakticky chováte úplně stejně.

Myslím, že jsem teď právě připravena na něco hlubšího než jen chození a ohmaťkávání. A že kdyby se neobjevil tento člověk, tak by to byl někdo jiný, ale bylo by to teď. Jestli se chováme stejně, tak bych ho asi neměla hnedka zkraje vyřadit - tím spíše, že mě hodně přitahuje. Navíc nemám prakticky nic jiného rozjetého, sem tam zajdu na kávu s bývalým spolužákem z fakulty, který by zřejmě rád, ale tam to skončí LJBF. Je do mě zamilovaný jeden dědula (přes 60 let), který se chová jakoby mu bylo 15 - nejapně se přede mnou naparuje a přitom ... (škoda slov). Pak kolem mě (jednoznačně kvůli nedostatku sexu) krouží můj ex, který se v červenci rozešel s gruzínkou nebo azerbajdžánkou a doneslo se mu, že jsem sama - a ten má červenou. Takže chlapík-bačkora je aktuálně No. 1. - přitahuje mě jako muž a to se mi stává zřídka.

Dobrá, dejme tomu že se chováme stejně. Hlavně ale u mě jako ženské je to přecijen něco jiného takhle se chovat, se to ode mě očekává a já přirozeně nijak extra hrrr nejsem (ale jsem prostě zvyklá na hrrrr chlapy), takže ze sebe nebudu dělat něco co nejsem... myslím, že by se to leda vymstilo. Prostě když dva dělají totéž, není to tak úplně totéž.

Ach můj bóže... nejvíc mi dostalo to, jak mu popřípadě porodíš dítě

- vtipe vylez ! - nebylo myšleno úplně vážně, jsem tím chtěla naznačit svou ženskou roli, oblast výdeje energie, kterou mi nikdo neodpáře (ve stylu "KRMTE TU BESTII !" ). I když, pravda, někdo ty děcka nakonec rodit musí, a to stojí energii.
Tak jako neočekávám od chlapa, že si bude lakovat nehty a brát mi z kabelky šminky, tak se prostě já nechystám běžet za chlapem ho oslovovat. Směruji svou energii automaticky trochu jinam, není to úmyslné. Je to špatně ?

Tak si ho spleť s odborníkem na něco, že se prostě někde vyzná. Třeba jestli už byl v nějakém podniku, že jsi o něm také uvažovala. Ale že se Ti tam samotné nechce, ale chtěla bys vědět, jak to tam vypadá. Jestli to nepochopí, tak je natvrdlý. A máš vyřešeno. Tak či onak.
Každopádně zdůrazňuju, že mě v životě ani nenapadlo balit chlapa. Jenom mi uvedený postup přijde lepší, než se ptát, když už se konečně rozhoupe.

- Věřím, že chlapy nebalíš. Ale ženskou bych obecně na lov spíše neposílala. Fakt nechci/nebudu do toho vstupovat přímou aktivitou a rozhoupávat ho uměle. On musí sám vědět jestli chce. Pokud je pomalejší než mí minulí muži (anebo mě má za netýkavku která mu zdrhne, či za zlatokopku která se chystá roztočit jeho jmění), asi potřebuje prostor a čas aby se projevil, budu "čekat v koutě .. až mě najdou" (jestli mi nedojde trpělivost ) V každém případě upozorňovat na sebe už nemusím, on si mě všiml stejně jako já jeho. Možná jen hledám problém tam kde není. A možná má on i pravdu když hned po mě lačně neskočil - (třeba je ženatý a má 3 děti )

Hlavně už jsem ten oční kontakt před pár týdny utla, řekla jsem si že on třeba teď nic nehledá. Pár dní se nic nedělo a já to odpískala, ale pak jsme se začli potkávat častěji než předtím. Už mě začal zdravit, takže mu příště můžu přidat k pozdravu jeho křestní jméno. Nebude to vlezlé, do ničeho ho tím nebudu tlačit, ale zároveň mu dám dost jasně najevo, že speciálně jeho registruju natolik, že jsem si zjistila/pamatuju si jeho jméno a že jsem vpohodě připravená na něco dalšího.

Začít pořádnou konverzaci nechám na něm, s tím že se případně budu snažit pomoct kdyby to šlo do outu.

Ona je spíš otázka, jestli s tebou chce komunikovat. Je nutné si uvědomit, že oslovení neznámé osoby je poměrně stresující záležitost a je podstupována pouze s vidinou uspokojení nějaké potřeby. Tou potřebou může být např. snaha seznámit se, vidina sexu (bez ohledu na dobu, která k tomu bude ještě potřeba, tohle je zjevně nutný krok), ale např. i radost ze samotného oslovování - zní to divně, ale opravdu někteří pickupeři tuhle radost popisují. Což ale rozhodně není případ tvého objektu, ten pro zábavu zjevně neoslovuje. :-) V každém případě, neexistuje li důvod k oslovení, žádné se konat nebude.

A teď, proč to zdlouhavě popisuji. Je také možné, že tě sám neosloví nikdy, protože mu chybí ten důvod. Já v práci s jednou dívkou udržuji oční kontakt, zdravíme se (tykáme si), při jedné náhodné situaci jsme prohodili i pár slov. Koukáme po sobě a usmíváme se na sebe už asi 2 roky. Pravděpodobně ale nikdy nebudu mít důvod ji např. zastavovat, dobíhat, případně jinak připravovat oslovení - jsem zadaný. Netuším, co si o mě myslí, jestli jsem idol, nebo jsem jí volný a taky se to nejspíš nedozvím - a nevadí mi to. Nebýt zadaný, určitě bych do oslovení šel. Zdá se mi, že vysílá jednoznačné signály, abych to udělal. Lichotí mi to. Možná to z jejího pohledu může vypadat, že o ní mám zájem (občas se na ní kouknu - no kdo se neotočí za hezkou holkou, že?, usměji se na ní - jako mám se na ní mračit, když se tak mile směje? :-) ), ale není tam RIL - ten je jinde.

Chci tím říct, že jestliže nemá důvod tě oslovit (např. je zadaný, případně je z nějakého důvodu PIL-), tak to neudělá, ani kdyby jsi nastrojila situaci sebepříhodněji. A pak můžeš za rok zjistit, že máš v hlavně stále svůj idol, jehož konání si vysvětluješ jako známky zájmu. Dokud s ním neprohodíš pár slov, tak nemáš jasno. A když nemáš jasno, tak možná zbytečně ztrácíš čas.

PS: To s těmi dětmi a šátečky mě pobavilo, bezva vtípek :-). Jinak musím uznat, že tvoje komentáře na zdejším fóru jsou velice dobré a přínosné. Je fajn vidět to i z druhé strany, obzvláště, když ta „druhá strana“ nežije mimo realitu, jak se to běžně stává na jiných webech.

Děkuji Andersone.

Jistě, je to možné, že mě nikdy neosloví. Ale to je vpořádku. Já s ním mluvit chci, nemám (obecně) problém s tím někoho oslovit (i když tady by to trošku asi už adrenalínek byl - nicméně nic co bych nepřežila). Ale pokud mě prostě neosloví ON, tak vedle mě nemá co dělat - ňoumu nechci, vím že by to pak neklapalo. A to "poprvé" je jen jedno, nemůžu mu to přeci vyfouknout když ho sama oslovím. Nejsem sice žádná kráska, aby chlapi slintali, v houfech se tlačili či aby se ze mě někdo pokakinkal, ale jsem křehká a potřebuji vedle sebe někoho kdo se nedá (a potažmo "kdo mě nedá" ). Chybějící RIL z jeho strany už jsem zmiňovala, ale čekat na oslovení jako ztrátu času i tak nevidím, jiný pro mě přitažlivý muž se stejně (zatím) v mém okolí nevyskytuje, takže toto neřeším. Spíše jde o to, aby to (oslovení) stihl udělat včas, dřív než vychladnu, protože pak už se ke mně nedostane.

Mám teď zrovna takové (výjimečné) období kdy jsem sbalitelná. Cítím to. Dá se ale s dost vysokou pravděpodobností předpokládat, že to období nebude trvat věčně (tak 2 měsíce jak se znám).

Situace, že bych měla ještě po dvou letech v hlavě idola, kolem kterého denně chodím a NIC, by nastat neměla. Tím, že jsem teď otevřená k tomu abych navázala vztah, tak bych se moc divila, kdybych ho nenavázala. Jsem si vpodstatě jistá, že pokud mě neosloví tento muž, tak to udělá někdo jiný. Minulost mám vyřešenou a to moje "otevření" je znát. Lidi to vycítí. Jediný problém je, že mi většina chlapů prostě smrdí - mám citlivý nosík - a stejnětak jsem děsně vybíravá i v jídle. Potkat někoho kdo mi nesmrdí je celkem vzácnost, to je jediná brzda. Ale vzhledem k tomu, že jak říkám jsem teď navázání vztahu otevřená a denně potkám hafo lidí, tak se snad někdo nepáchnoucí nalezne.

PS: To s těmi dětmi a šátečky mě pobavilo, bezva vtípek :-). Jinak musím uznat, že tvoje komentáře na zdejším fóru jsou velice dobré a přínosné. Je fajn vidět to i z druhé strany, obzvláště, když ta „druhá strana“ nežije mimo realitu, jak se to běžně stává na jiných webech.

- Děkuji. Mi se na tomto fóru líbí, mám spíše analytický mozek, takže mi vyhovuje. Sice je to bohužel především mužské fórum, ale já už si vlastně zvykla a ryze ženské fórum, které by analyzovalo na této úrovni asi jen tak nevznikne. Leda by ho založily nějaké matfyzačky, ale moc si to představit nedokážu - matfyzačky balení chlapů vlastně neřeší. A ženy (nematfyzačky) které balení chlapů řeší, tak to zase dělají takovým tím "žensko-slepičím" způsobem, a ty "závěry jak na chlapy" pak podle toho vypadají (nalakuj si nehty namodro, nebo použij řasenku Max Factor Volumissime Maxi Extra Long Lash Super čtvrté generace ... ... jakoby zrovna na tomto záleželo).


P.S.: možná bysis měl dát větší pozor na svůj vztah. Pokud už dva roky udržuješ oční kontakt s cizí kráskou, možná ti v tom vztahu něco chybí. A jestli něco chybí tobě, je dost pravděpodobné, že něco bude chybět i tvé partnerce. Aby ti třeba "to něco" nehledala někde jinde. Zkus to pojmenovat, co to je "to co chybí" (málo tě obdivuje?) a zkus to hledat v prvé řadě ve své partnerce... a jestli to nepůjde pak máš asi problém.

Petra napsal:Tak jako neočekávám od chlapa, že si bude lakovat nehty a brát mi z kabelky šminky, tak se prostě já nechystám běžet za chlapem ho oslovovat. Směruji svou energii automaticky trochu jinam, není to úmyslné. Je to špatně ?

Petra napsal:Spíše jde o to, aby to (oslovení) stihl udělat včas, dřív než vychladnu, protože pak už se ke mně nedostane.

Ad otázka, jestli je to špatně - zvolila jsi strategii s nižší pravděpodobností ho získat, než kdybys se víc snažila.

Na jednu stranu je pro Tebe zřejmě důležité, aby se odhodlal, aniž bys mu pomohla, ale na druhou stranu je v životě nutné dělat i ústupky. Zatím je to v rovině, chci aby něco bylo, ale nic pro to neudělám. Co když zaujal stejnou strategii a nic nedělá, protože čeká na nějakou Tvou reakci, které se ale nemá šanci dočkat? Když to vezmu čistě matematicky z pohledu Teorie her pro dosažení Nashova ekvilibria, tak jste oba zvolili špatnou strategii.

Petra napsal:matfyzačky balení chlapů vlastně neřeší

Každá hetoresexuální žena to řeší.

Petra napsal:a ty "závěry jak na chlapy" pak podle toho vypadají (nalakuj si nehty namodro, nebo použij řasenku Max Factor Volumissime Maxi Extra Long Lash Super čtvrté generace ... Rolling Eyes ... jakoby zrovna na tomto záleželo

Dokonce víc než na tom, co cítí [45].

SomeoneCZ: díky za přestěhování do příslušné sekce (čteš mi myšlenky, říkala jsem si dnes, že ti musím poslat SZ, abys to přesunul - a teď vidím, že ani nemusím )

SomeoneCZ napsal:Ad otázka, jestli je to špatně - zvolila jsi strategii s nižší pravděpodobností ho získat, než kdybys se víc snažila.
Na jednu stranu je pro Tebe zřejmě důležité, aby se odhodlal, aniž bys mu pomohla, ale na druhou stranu je v životě nutné dělat i ústupky. Zatím je to v rovině, chci aby něco bylo, ale nic pro to neudělám.

- Aha. No já nad tím přemýšlím trochu jinak.
Za prvé není pravda, že jsem nic neudělala, já s ním nějakou dobu udržovala dost pěkný oční kontakt. To za žádné nic nepovažuju.

Za druhé mi nejde o to ho získat, ale o to aby byla vyšší pravděpodobnost, že spolu fakt dlouho (co nejdéle) zůstanem pokud bychom se tedy měli dát dohromady. (Pak to možná ještě trochu rozvedu, teď jsem tu jen na skok.)


Takže podle tebe by to mělo vypadat asi nějak následovně, ne ? :
--------------------------------------------------------------

první možnost:
No jo, naběhnu k nim do firmy, chytím ho pod krkem, řádně s ním zacloumám (asitak ve stylu Helenky Růžičkové ve Slunce seno) a slovy: "tak budeš mluvit, ty zmetku nebo ne !? " ho prvně oslovím. To bude stylové.
Poté využiju okamžiku překvapení (a úděsu) a začnu ihned velet. Načež chlapík-bačkorka se postaví do pozoru, zasalutuje ... (a do smrti smrťoucí se bude řídit do puntíku mými příkazy, zákazy, seznamy a nařízeními).


nápad č.2:
Vezmu si s sebou pořádnou jehlu a až se zas potkáme, potichoučku a nenápadně (hlavně nenápadně !) zarazím mu ji vší silou tupým koncem do zadnice. On ač původně jistě odhodlán držet doživotního bobříka mlčení, se bolestí neudrží, zařve: "Aúúúú. co děláš ty krávo !? "
Kterýmžto pádem na mně promluví jako první, já mu šťastně padnu kolem krku a bude to v suchu.

Nápady jsou to originální, určitě vystoupíš z davu Ale pro případ, že by viděl, že očním kontaktem viděl málo, tak bych risknul poněkud konvenčnější rozhovor

Petra napsal:Za druhé mi nejde o to ho získat, ale o to aby byla vyšší pravděpodobnost, že spolu fakt dlouho (co nejdéle) zůstanem pokud bychom se tedy měli dát dohromady.

Páry spolu zůstali i se rozešli v případech, kdy byl iniciativní on, kdy byla iniciativní ona, nebo kdy tomu nenápadně pomohli oba. Snažíš se rozhodovat podle neprokázané závislosti.

Sice to můžeš vidět tak, že mu třeba teď chybí odvaha, ale je tu možnost, že mu chybí konkrétně u Tebe - protože se mu příliš líbíš. To je stav, který po nějaké době pomine. Nemá smysl z toho vyvozovat šance na to, že zůstanete spolu na věky věků. To záleží na mnoha významnějších faktorech.

SomeoneCZ napsal:Tak si ho spleť s odborníkem na něco, že se prostě někde vyzná. Třeba jestli už byl v nějakém podniku, že jsi o něm také uvažovala. Ale že se Ti tam samotné nechce, ale chtěla bys vědět, jak to tam vypadá. Jestli to nepochopí, tak je natvrdlý. A máš vyřešeno. Tak či onak.

Já si myslím, že to spletení s odborníkem je výborný nápad... jednak tím chlapovi pošimráš ego (takže bude menší riziko, že se z něho stane podpantoflák) a druhak uděláš něco pro sebe
Vidíš to tak, že když ho oslovíš ty, tak si ho hned přestaneš vážit?

Taller napsal:Já si myslím, že to spletení s odborníkem je výborný nápad... jednak tím chlapovi pošimráš ego (takže bude menší riziko, že se z něho stane podpantoflák) a druhak uděláš něco pro sebe
Vidíš to tak, že když ho oslovíš ty, tak si ho hned přestaneš vážit?

O to nejde. Ve chvíli, kdy přestanu věřit, že on to udělá jako první, tak už je můj zájem tak nízko, že pro mě nemá smysl ho vůbec oslovovat. Já přeci nechci zabít svůj zájem (jsem ráda, že mě vůbec někdo zaujal, užívala jsem si to, ale pak jsem začala poněkud vadnout).
Však jsem tu už psala, že jsem ho už pohřbila, protože se k ničemu neměl ... takže jsem ho vpodstatě vyhrabala ... a teď už je to druhý pokus ("druhá jakost" ?) Zkrátka to už tak růžově jako zezačátku-napoprvé nevidím.


Což o to, spletení s odborníkem je výborný nápad, jenže já ve skutečnosti nikam "do podniků - za zábavou" nechodím (pro mě největší zábava je něco vytvořit, dalo by se říct, že jsem puťka domácí-kutilka), muselo by se to nějak ještě přizpůsobit . a to nevím moc jak - prostě tak, abych nemusela moc hrát, abych přitom co tvrdím byla sama sebou. Představa, že bych s někým seděla v zakouřené vinárně mě pranic neláká, to už spíše se někam projít, ... prostě abych ten čas nepovažovala za ztracený, abych se nenudila. Pravda ale je, že snad by se i nějaký ten zakouřený pajzl projednou překousnout dal, pokud mě ten člověk jinak zajímá.


Málem bych zapomněla zprávu z terénu.
Tak dneska mě zas neoslovil. Přesto tu bačkoru beru zpátky. Dneska totiž prošel za mnou (zezadu - já ho zaregistrovala bohužel pozdě), a úplně zlehka mi přejel rukou po zádech, těsně vedle páteře - bylo to takové jakoby pohlazení. Proběhlo to strašně rychle, než jsem stihla vůbec nějak zareagovat, tak už mizel v dáli. To bylo příjemné. (chci ještě ! ) Přesto bych byla radši, kdyby začal normálně mluvit.
V každém případě tím (přecijen jsme v práci) riskoval nařčení ze sexual harashment a případný vyhazov či ostudu - mohl to někdo vidět. Takže on asi spíše bude nemluva než bačkora. Což by nevadilo. Nemluva je OK.
(Taky ale může nemluvit proto, aby se vyhnul lhaní - může mu jít čistě o sex, což mi v první fázi nevadí - ovšem pouze pokud není zadaný - neloajálního taky nechci.)

SomeoneCZ napsal:
Páry spolu zůstali i se rozešli v případech, kdy byl iniciativní on, kdy byla iniciativní ona, nebo kdy tomu nenápadně pomohli oba. Snažíš se rozhodovat podle neprokázané závislosti.

- tos mě nepochopil. Jde mi o to, že tu hru nemůžu hrát sama, potřeba spoluhráče, který tomu věnuje stejné množství energie jako já.
V mém případě jakmile se projeví jako totální nekňuba, tak jsme skončili, mě prostě takoví muži nepřitahují, nemůžu za to. Já se neumím donutit abych měla zájem o někoho, kdo se chová takovým způsobem, že mě odpuzuje.

SomeoneCZ napsal:
Sice to můžeš vidět tak, že mu třeba teď chybí odvaha, ale je tu možnost, že mu chybí konkrétně u Tebe - protože se mu příliš líbíš. To je stav, který po nějaké době pomine. Nemá smysl z toho vyvozovat šance na to, že zůstanete spolu na věky věků. To záleží na mnoha významnějších faktorech.

- Ano, já vím. Ale bez oslovení nic nenastane. A pokud přestanu věřit, že to udělá on, tak je to pro mě "game over".
Pokud by bylo příčinou jen to, že je ze mě až příliš paf, tak to bych mu odpustila, to není znak člověka mouly, jen dočasná indispozice.
Problém by v takovém případě byl, že čím déle se oslovení odkládá, tím větší strach z toho pak bude.
Jestli na mě bude ale dál sahat a mlčet, tak ho samozřejmě oslovím, to si piš !!!

No, nemusíš ho vyloženě tahat do zakouřeného pajzlu

Petra napsal:Přesto bych byla radši, kdyby začal normálně mluvit.

A já bych ještě položil důraz na slovo normálně. Protože dívat se na ženskou, která se mi líbí, ani jednou si s ní nepopovídat, a rovnou tohle - no, rozhodně to není normální postup.

Jdu sem dopsat jak to dopadlo.

Bačkoru jsem prozatím odsunula na vedlejší kolej.
Vpodstatě jako vždy jsem zanalyzovala situaci (abych se pak stejně řídila intuicí - já už jiná nebudu !)

Sice už spolu mluvíme (si snad na mě pozval kamaráda, nebo co (?) .. začal se se mnou bavit prvně ten jeho kámoš - bačkora u toho nebyl a když jsme byli v nejlepším, tak dorazil bačkora a přidal se - docela to šlo i když mluvil spíše na toho kámoše než na mě.. ), jenže mezitím jsem potkala někoho jiného a tam to vypadá lépe. Ne že by tam byla větší přitažlivost, to jistě ne, ale mám z toho lepší pocit.

to SomeoneCZ:
zakouřený pajzl je nadsázka,
musím tě doplnit k normálnosti postupu - až tak nenormální to není, podle mých osobních zkušeností prvně sahají a nemluví docela běžně chlapi, kteří jsou zadaní a chtějí si takzvaně "vyhodit z kopýtka" - klasicky to bývají případy kdy mají např. manželku ve vysokém stupni těhotenství, (to je hodně chlapů jako urvaných ze řetězu !!! - stalo se mi to už několikrát). Takže až tak nenormálně to nevidím, ale rozhodně to není známka toho, že by se ten člověk zajímal o druhého člověka-ženu, spíše o kus masa na sex. Nepotřebuje zkoumat povahu ženy, znát její názory, minulost, plány do budoucna. Jen má zrovna čas a napětí v kalhotech, doma to nejde a tahle vypadá jako dobrá příležitost. Slovní komunikace se pak omezuje na minimum podle hesla "čím míň o mě bude vědět tím líp".
Nemusí to tak asi být vždy, asi se může najít i nějaký ten popleta, který si na ženskou prvně sáhne a teprve poté se s ní dá do řeči (pak by to byla asi ta nenormálnost jak píšeš), ale určitě je vyšší pravděpodobnost, že je to případ jak shora popisuji. Čili nic pro mě, to je jeden z důvodů proč jsem bačkoru pustila k vodě. Druhým důvodem je ta liknavost - taková povaha ke mně asi nesedí, myslím že bychom měli problémy v komunikaci a ten vztah by moc nevydržel.

TZ sice má LTR nadefinováno jako delší než 2 měsíce, ale pro mě osobně je to jinak. Vidím to tak, že každý následující vztah by měl být delší než ten předchozí, abych měla aspoň nějaký pocit že jsem úspěšná a že jsem se dostala dál. V mém případě je ta laťka relativně vysoko, protože podle mého osobního nadefinování pak vlastně hledám vztah delší nez 8 roku a čtvrt (z toho víc jak 2,5 roku společné bydlení). Ideálně samozřejmě to doklepat nějak do smrti..

Petra napsal:...že by se ten člověk zajímal o druhého člověka-ženu, spíše o kus masa na sex...

A to jsem právě myslel. Navíc, těhotná manželka není jedinou možnou příčinou a jsou i horší varianty. Ale zase nechci vsugerovávat nějaké představy, když to mám celé zprostředkovaně jenom formou diskuze.

TZ nedefinuje, že vztah je LTR pokud vydržel déle než původní. Protože když původní vydržel např. 8 let, tak je nesmysl např. po 4 letech partnerovi tvrdit, že ještě pořád spolu nemáme dlouhodobý vztah. Natož mu ještě vysvětlit proč - to by si taky nad tím mohl zamsylet, a třeba i jít hledat nový vztah jinam (zejména když by zrovna ve vztahu byly nějaké problémy).

SomeoneCZ napsal:

Petra napsal:...že by se ten člověk zajímal o druhého člověka-ženu, spíše o kus masa na sex...

A to jsem právě myslel. Navíc, těhotná manželka není jedinou možnou příčinou a jsou i horší varianty. Ale zase nechci vsugerovávat nějaké představy, když to mám celé zprostředkovaně jenom formou diskuze.

- Horší varianty ? No nestraš, mi je dost blbě už z tohoto.
Ani já si nechci namýšlet blbosti. Prostě bych v tom hledala v první řadě v tom něco normálního, abnormalita je vždycky méně pravděpodobná. Ale to se dozvím až časem, pokud vůbec. Zatím ty "rozhovory" byly dva a takové víceméně o ničem, a teda musím opakovat, že tento muž má fakt úžasný hlas (!). Kdyby to tušil, dost možná by na mě promluvil dříve. Ale to už je teď nejspíš fuk.

TZ nedefinuje, že vztah je LTR pokud vydržel déle než původní.

- to ne, ale takhle si já pro sebe definuju zda jsem dosáhla alespoň částečně toho co jsem chtěla, alespoň trochu se zlepšila. Ideální by byl pořádný parťák do smrti smrťoucí, jenže já to kolikrát prostě kazím !!

Protože když původní vydržel např. 8 let, tak je nesmysl např. po 4 letech partnerovi tvrdit, že ještě pořád spolu nemáme dlouhodobý vztah. Natož mu ještě vysvětlit proč - to by si taky nad tím mohl zamsylet, a třeba i jít hledat nový vztah jinam (zejména když by zrovna ve vztahu byly nějaké problémy).

-



Zajímavá představa. Sice trochu přitažená za vlasy, něco takového si vůbec nedokážu představit, jak tě toto napadlo ?
(navíc proti odchodům partnera mám jednu úúúžasnou zbraň - dobrou krmi (a pravidelný sex) - to pak není tak jednoduché jen tak si odejít, když mu u mě chutná )

Já to beru takto - TZ definuje jako cíl LTR, z toho jsem vyšla.
A pokud je cílem LTR, pak v tomto případě pro mě nějaké pitomé 2 měsíce teda nemůže být LTR. (kolikrát se za tu dobu vidíme ? šestkrát ? míň ?!)
Jedno nebo druhé si musím pro sebe předefinovat. Nejsem (a nikdy nebudu) nějaká roznašečka syfilidy. Pro mě pokud vztah netrval alespoň tak 2 roky, tak to považuju za epizodku, nějaký polovztah, ne ? Snad musí, sakra, partneři trochu vědět co chtějí když už chtějí "partneřit".

A k tomu vyprávění o minulosti, případně srovnávání s minulým - to možná by platilo obecně, mi konkrétně ale není 16 let, nemám potřebu se "chlubit, že jsem s někým už byla" (v mé věkové kategorii se to jaksi už samosebou předpokládá a nemá smysl to dále rozebírat).

Snad proto mě to ani nenapadlo (i když si dokážu představit, že sem dejme tomu chodí i lidé, které třeba ano). Nesrovnávám partnery mezi sebou, přemýšlím nad vlastním pokrokem (po rozchodu už není sice "my" ale část-"já" zůstane jako prekurzor budoucího "my"), kde jsem dělala chyby, a zda jsem se dokázala změnit a někam posunout, aby to bylo lepší. Aby se se mnou člověk pokud možno natrápil co nejmíň, abych zbytečně nevyčerpávala jeho i sebe. Cílem je maximálně uspořit energii aby se dala využít na další činnosti.

Tak snad to nějak půjde. (ale situaci, kdy bych chlapovi řekla že "podle mě nemáme LTR" si představit nedokážu ... spíše jak se zbytečně hádám, nevím jestli mám dřív vynést koš, pověsit prádlo, uložit dítě k spánku, nebo míchat omáčku na plotně aby se to nepřismahlo - zatímco on se válí na gauči jak baron hnida a z té nudy přemítá nad nesmrtelností chrousta, což se pak projeví v jeho a mých replikách - a oheň je na střeše - takhle si to představit dokážu... )

Petra napsal:Zajímavá představa. Sice trochu přitažená za vlasy, něco takového si vůbec nedokážu představit, jak tě toto napadlo ?

Protože mám nebetyčnou fantazii a už jsem slyšel lecjaké dotazy pro inspiraci To si neber osobně, některé věci radši napíšu i takhle, protože bůhví kdo to bude číst a řídit se tím.

S dvěma měsíci máš pravdu, proto jsem do článku Výše zájmu také k matematické definici, toho co se v něm rozumí pod LTR, doplnil vysvětlující větu: Jinými slovy, vztah je potenciálně dlouhodobý tehdy, trvá-li déle než dva měsíce za uvedených podmínek.

Podle článku, který vyjde teď někdy okolo víkendu, by byl dokonce argument pro časovou hranici 3 roky. Ale rozejít se člověk může i po 3 letech a dvou měsících. Proto ten přístup "potenciálně dlouhodobý, tehdy když" - což je návaznost na článek Svádění je hra, konkrétně na podmínky vítězství.

Je to už delší doba. Pro pořádek sem dopíšu jak to dopadlo.

Bačkora zůstal bačkorou, moc se spolu nebavíme. Mezitím jsem se pokusila dát dohromady s jiným, ale i když to rozhodně bačkora nebyl, stejně to dohromady moc nešlo. Docela jsem tím znechucená. Na více stranách najednou nemám energii ani čas to rozjíždět. Takže jsem tam kde jsem byla. Neznám vlastně ani tolik mužů, kteří by mě něčím přitahovali, většina mi přijde úplně obyčejná a ani mě nenapadá že by něco mělo nastat. (asi nějaká společenská zábrana s křesťanským kořeny ? )

Ale abych se vrátila k bačkorovi. Vidíme se docela často a ten člověk mě okukuje když si myslí, že ho nevidím. Jakmile na něho jen otočím hlavu, tak uhne ještě dřív než stačím zaměřit zrak. Takové trdlo aby člověk hledal v poledne se svíčkou ! Přitom je to jinak docela hezký chlap, fyzicky by byl přitažlivý kdyby se choval. V konverzaci taky žádný pokrok. "Dobrý den", "to máme dneska počasí, nějak se nám ochladilo". Taky za mnou nejspíš poslal zase toho svého kamaráda. Ten si se mnou povídal (vyloženě vyzvídal), a bačkora nás "nenápadně" odposlouchával za rohem. Takže jsem teď už dost dobrá kámoška s jeho kamarádem.

Připadám si jak v blbém filmu. A teď se ptám sama sebe co mě na tomhle člověku vlastně zaujalo ?
Žeby lichotilo mé ješitnosti to jeho věčné pokukování ?

(a já blbec si myslela, že ješitná nejsem )