Upřímnost versus kalkulace

Ahoj Someone...Už delší dobu si čtu Tvoje články a musím říct, že se s názory v nich obsaženými  postupně plně ztotožnuji, až mi to milé není ...ale...Nelíbí se mi, že když už jsem s nějakou holkou a začínám vztah nebo se o něj pokouším, tak musím začít přemýšlet o tom, jaký vliv budou mé reakce a chování na zájem dotyčné.  Je to vlastně taková kalkulace, manipulace s mými pocity a tím pádem i s ní, a tak se sám sebe někdy ptám, 
jestli s takovým přístupem skutečně můžu najít tu pravou. Takové chování mi totiž není přirozené a dříve se mi hodně příčilo, i když postupně se můj odpor k němu otupuje a vím, že je ho zapotřebí.

    Myslíš, že někdo může najít tu pravou i bez vlastní sebekontroly - tedy pokud mu takové chování není přirozené,
nebo je to jen fikce různých snílků, naivů a idealistů.  Zkrátka se ještě někdy utěšuji tím , že si říkám, že pro každého alespon trochu normálního člověka někde existuje
ten pravý protějšek, ale dnes už tomu  moc nevěřím - a vím, že je třeba se snažit co nejvíc se změnit, ovládat se a dodržovat pravidla daná v TZ, proto by mě zajímalo, jak ses ty sám, když jsi byl mladší, vyrovnával s tím, že vztahy mezi muži a ženami fungují tak, jak popisuješ.

      Můj druhý dotaz je spíše technického rázu - mám tedka zlomenou nohu už tři měsíce a dlouho jsem byl doma a až v posledních dnech začínám více vycházet ven - problém je, že nemůžu chodit bez berlí a jsem vlastně kripl a i když se třeba dám s někým do řeči nebo se na mě některá usměje, tak je mi blbé o něco se dál pokoušet, protože jsem dost znevýhodněný a každý mě hodnotí záporněji jako slabšího člena společnosti, protože jsem to dříve vždy "hrál" ze silné pozice, ale na druhou stranu si říkám, že je stejně všechno jen v mé hlavě a může za to spíše můj o něco horší psychický stav, který plyne z mé dočasné nemohoucnosti. Jak se na to díváš? Dík za odpovědi..

Ahoj.

• Bez sebekontroly si můžeš najít a udržet ženu.
  
• Bez vytrvalosti, sebekontroly a znalostí popsaných v TZ můžeš najít i slečnu Správnou. Ale bez nich si ji neudržíš. Je jedno, kde jsi k nim přišel.
  

Fikce naivů a neznalých spočívá ve faktu, že oboje výše uvedené považují za jedno a to samé.

Plánování a uvažování, jaké bude mít jednání následky, to je pro člověka přirozené chování - proto se stal dominantním druhem. Jakmile však přijde na vztahy, nejrůznější rádoby poradci lidem tak rádi sugerují naivní představy, které jsou všechno, jen ne ze skutečného světa. Bohužel, i jako mnozí jiní, jsi byl jejich radám vystaven déle než působení TZ a proto jsi měl odpor k racionálnímu jednání, kterému dali nálepku manipulace.

Když jsem si uvědomil, že vztahy fungují, jak je psáno v TZ, vzal jsem to jako fakt. Źádné výčitky např. při zkoušení týdenní pauzy. Jakmile jsem se přestal snažit prorazit hlavou zeď kvůli emocím a uvědomil si reálnou statistiku, úspěšnost šla prudce nahoru. Krátce předtím jsem totiž za přespřílišné romantické představy dostal kopačky a zkoumal, jak ji dostat zpět. A do toho se o mě snažila jiná. To byla taková demonstrace, jak funguje zájem, že to ani při nejlepší vůli nešlo přehlédnout

Zlomená noha se zahojí a každá rozumná slečna to ví. Máš výhodu testu její osobnosti. Pokud ji zkusíš sbalit i tak, dáváš najevo, že nejsi slaboch a že Tě jen tak něco nezlomí. Znal jsem slečnu, která chodila na Angeliku, jen co se Geoffrey de Peyrac přikulhal na scénu Navíc, společnost se změnila - viz článek o Evoluční biologii, Stephen Hawking.

Díky za odpověd,

V posledních dnech jsem trochu uvažoval o věcech, které jsou napsané na tomto blogu. Zajímalo by mě pár věcí, které nejsou úplně rozvinuté.
V jednom článku píšeš, že je nesprávné z hlediska TZ, pokoušet se o holku, když člověk ví, že s ní nebude chtít mít dlouhodobý vztah nebo když ví, že není slečna správná a je i špatné mít s ní sex, protože si pak upevnuji špatné návyky a bude pro mě potom obtížnější získat přízen slečny správné...V tom vidím problém, protože zkušenosti člověk získává i tak, a když se s ní třeba jen vyspím nebo pojedu s někým takovým někam na výlet na pár dnů - dobře se bavíme a jenom si trochu zašpásujem někde ve stanu, tak se mi to zas tak špatné nezdá být. A co třeba milenecký vztah - kdy se oba schází za účelem sexu a třeba spolu zažijí příjemný večer předtím, ale nechci, aby se to dostalo do vážnější roviny a s dívkou bych  dlouhodobě být nechtěl...V takových situacích člověk dostává takové fluidum zvláštní a lehce na to nabaluje i další holky - je to jak řetězová reakce a myslím si, že takto třeba na jeho vrcholu mohu získat tu správnou...je mi jasné, že chování a reakce vyžadující získaní slečny správné jsou jiné než dostat někoho na jednu noc. Jak bys to tedy přesně rozvedl nebalení takových 
nebo zdůvodnil proč do toho nejít? Co když si prostě řeknu - tehdy se budu chovat tak a tak a když chci získat někoho správného, tak se budu chovat a reagovat dle TZ. Možnost, že se mám ovládnout a vyčkat na uspokojení sexuálních potřeb na slečnu správnou se mi zrovna moc nezamlouvá a myslím, že pokud si i něco takového krátkodobějšího musím trochu vydobýt, tak to smysl má...

Další věc - co tedy mám slečně správné říci, když se bavíme o počtu sexuálních partnerů nebo i holek, s kterýma jsem jen měl co do činění? Ze začátku samozřejmě nejlépe nic ale po nějaké době - po jaké? - už stejně něco budu muset říci. Nebo je lepší se tomu stejně i tak snažit vyhnout - jenže tady je problém, že mě samotného zajímá, kolik měla dotyčná partnerů a tím pádem tady platí reciprocita a já nemohu tuto informaci získat bez toho, aniž bych ji prozradil, kolik jsem jich měl já...

Poslední věc jsou feministky - vím, že to není nic dobrého, ale bohužel mi přijde, že všechny nebo téměř všechny holky ve věku 19 - 21 jsou dnes tak trochu feministky, některé hodně jiné méně . Ve Tvé věkové kategorii je tomu asi jinak a ženy ještě nejsou natolik zasaženy modní feministickou vlnou. Jde Ti tedy v zásadě jen o princip, že feministka by neměla být postižena názorem, že všichni muži jsou špatní a musí se jim ukázat a pokud tímto postižena není, tak je to v pořádku a její nadměrné ženské vnímání sama sebe a vyzdvihování žen ve smyslu co největší emancipace se ještě dá snést? Díky
která nás zasáhla po

Pro upřesnění, jde o článek o morálce.

Trik je v tom, že až si budeš doopravdy schopen povědět "Tak, a teď se chovám podle TZ" a skutečně se podle ní chovat, tak bude tahle otázka irelevantní, protože už nebude mít smysl.

Že máš pocit, jako kdyby se Ti dařilo o něco hůř, to je přechodná fáze, které značí, že jsi na dobré cestě. Jsi si stále více vědom, jak se věci doopravdy mají. Až se zase dostaneš dál, tenhle stav pomine. Ale začni se vracet, jak teď plánuješ, a zahodíš, co už jsi dokázal.

To je jednoduché, zkroť svoji zvědavost a o předchozích partnerech se nikdy nebav. Minimálně to bude vnímat, jako že je srovnáš a to z nějaké příčiny - rozhodně ne proto, že by byla nejlepší. Dělej to, a snížíš její zájem.

Co mají feministky napsáno ve své knize pravidel? Může za to on. On jako všichni muži. Některé to maskují více, jiné méně. Staví se výš jenom proto, že je žena? SKONČILA. Ostatně, nebyla snad na stejném principu vyzdvihována Árijská rasa nacisty? Šárka II. vrací úder

Ahoj Someone, opět jsem tu četl v nějaké diskuzi, která následovala po Generalissimově rozboru jeho rande, kde jste se bavili o placení na schůzkách a celkově ve vztahu. V mých dřívějších představách jsem měl za to, že muž by měl platit tak 70 - 80% celkových výdajů, ale samozřejmě jsem zjistil hlavně díky těmto stránkám, (zvlášt pokud jsou oba studenti) že by tomu tak být nemělo a oba by se měli o náklady rovnoměrně podělit. Dosud jsem to praktikoval tak, že vstupné nebo jízdné se platilo zvlášt, ale útratu v restauraci, hospodě, čajovně apod. jsem téměř vždy platil já - jen pokud partnerka chtěla, tak jsem ji nechal zaplatit, ale moc se mi to stejně nelíbilo. A ne, že by mi to placení vadilo - na studenta mám docela dobrý příjem a nikdy jsem nebyl lakomý a přišlo mi to normální - hlavně kvůli těm mým bludným představám dřívějším, kdy jsem měl za to, že já představuju toho ochránce - rytíře, který má vše v rukou a je nadřízený ženě a zároven se bude snažit realizovat její přání (ne ty opravdové, ale ty, které říkají, že by chtěly plnit), proto může a přejmě odpovědnost i za to placení - ale pozapomněl jsem na to, že holka, která tyto představy nesdílí a není zvyklá, že neplatí si to opravdu může vynaložit tak, že si ji chci koupit - což není pravda, protože i když jsem s nějakou kamarádkou, s kterou nechci mít dlouhodobý vztah nebo s kamarádem, který je v tu chvíli na tom hůře než já, tak za ně klidně zaplatím - nikdy to ale pochopitelně nepřeháním - proto mě v souvislosti s tím napadá, že si nejsem úplně jistý, zda hledám slečnu správnou - jsou věci a těch je drtivá většina, kdy se mi její vlastnosti líbí, ale zrovna tato vlastnost a vlastně i celkově to, že nemůžu být až tak dominatní mi vadí, ale možná za to můžou mé dosud zkreslené představy - a zase musím přiznat, že takové holky, které by se nijak neprojevily proti tomu placení jsou zase moc velké putky nebo zlatokopky... takže mám dilema, jestli dělat to, co je v mých představách nebo to, co velké množství vyhovujících žen doopravdy chce, ale tím úplně opustit svět mých dřívějších představ ...já ted vlastně ani pořádně nevím, jestli mám usilovat o slečnu správnou a jestli by mě to naplnilo spokojeností, protože to, jak jsem si to vždycky představoval se mi líbilo -je mi jasné, že řeknete, že to jsou nesmyslné, nesprávné ideály, které mě nemůžou dovést k té pravé...tak by mě zajímalo, jestli třeba existuje nějaká odnož slečny správné, která by měla submisivní rysy a takové chování by jí nevadilo a nebyla by zlatokopka...samozřejmě nechci taky žádnou putku, ty mě taky vůbec nepřitahují, ale sebevědomou holku se svým názorem a s dalšími vlastnostmi, které odpovídají slečně správné...osobně si myslím, že jsem jednu takovou potkal, která neměla feministické manýry a toto by jí nevadilo - řekl bych, že byla ze staré školy a takových holek asi opravdu nebude hodně, takže se klidně může stát, že její existenci popřete ...tak pište své názory, co si o tom všem myslíte...díky

Já se vmotám do diskuze a pokusím se uvést na pravou míru, o co mě šlo (viz tento odkaz).

Je to určitý typ ženy, který mne systematicky přitahuje. Krom jiného se vyznačuje vysokým stupněm samostatnosti, nezávislosti - zajímaly mne a přitahují partnerky emancipované až feministické.

Až po několikáté zkušenosti jsem pochopil, že pokusit se za ně platit cokoliv, je pro ně zásah do soukromí, který obvykle nepřipustí. Takové ženy s Tebou mohou spát, bydlet, ale finance jsou jejich soukromí a výraz vydobyté nezávislosti.

Takže modely se usadily dva: Buď placení zvlášť, anebo jsme se střídavě zvali. Nějak to fungovalo samo. Když si jsem si to párkrát procházel, na letmý odhad mě ty ženy vždy lehce přeplácely. Cca o 10%. Dělalo jim to dobře.

Ale. Uznávám, že se nejedná o standardní typy žen. To, že se u zmíněné dotyčné věci neodvíjely podle již dlouhodobě zažitého vzorce, mě trochu znejistělo - jestli není něco v nepořádku.

Jakmile člověk zapadne do určitých stereotypů, změna ho může dekompenzovat :-)

Takže je to hodně o povaze partnerky..

No právě...nejsem si jistý, jestli bych nakonec s někým takovým až moc emancipovaným vydržel dlouhou dobu. I mezi sourozenci a celkově v naší rodině se projevuju autoritářsky, ale zároven mám v sobě takový ten ochranářský instinkt, proto asi hledám ženu, které by nevadil tento přístup, že jsem "trochu nad ní"...

Zatím jsem vypozoroval dva přístupy, které, řekněme Slečny správné, používají.
Prvním je, že na otázku : "Platit zvlášť nebo dohromady", odpovídají tak nějak jakoby mimochodem jako první a říkají zvlášť. Vyzní to doopravdy hodně slušně a mile a nikoho to nepohoršuje.
Druhým je, že tě jako "rytíře" nechají zaplatit, ale později ti ty peníze s díky podsunou, s tím, že jsou nezávislé, že ví co dělají, etc.

Záleží na situaci - daném podniku, atmosféře, apod.

V každém případě to nejsou zlatokopky. Ty se chovají jinak.

JJ...to máš pravdu, je jasné, že se ti každá opravdu dobrá holka bude snažit ty peníze někdy podsunout alespon částečně nazpátek...mě jde o to, že bych prostě chtěl, aby na mých bedrech spočívalo procentuálně větší část společných výdajů...ted jde jenom o to, aby si to dotyčná nepřebrala jako snahu si ji koupit a nechala si to líbit, ale myslím, že když v jiných oblastech uvidí, že na ni nejsem nijak závislý - na její osobě a když se budu řídit podle svých a také společných potřeb a přání, tak to snad nebude bráno jako hendikep...

Panove, ve smeru zkusenosti z poslednich 14 dnu odpovidam - kalkulace vitezi, samozrejme musi byt ruku v ruce s uprimnosti. Musel jsem 2x upadnout tvrde na zem a doufam ze mne to poucilo

Pokud ji gentleman pozval, pak také platí. Peníze beru pouze a jen ve formě protipozvání. Pak se totiž jedná o společné financování našich společných aktivit - budování dlouhodobého vztahu. Zlatokopka za sebe nechá platit, slečna Správná zaplatí útratu jindy. Tím, že dostane příležitost, testuji její povahu. Není mým cílem skončit se slečnou, která bude mít představu, že vše platím já.

Existují následující triky, jak ji předběhnout:

1. Před odchodem jít na toalety a cestou zpět zaplatit.
   
2. Povědět si o účet slovem "zaplatím", tím se zvýší, ne zaručí, šance, že vrchní předloží celou sumu rovnou mě. Pokud se i tak zeptá, jestli dohromady, zaplatím první a rovnou celou sumu a přitom řeknu částku.
   

Ovšem, když vidím, že např. šla na rande ne z kladného zájmu, ale z dlouhé chvíle, tak jí pochopitelně bránit nebudu, aby za sebe zaplatila. I tohle je forma kalkulace.

Chce-li mi i tak po akci vnutit peníze, taktně ji upozorním, že příště může pozvat ona mě. Kdybych se raději rozhodl podpořit americké imperialisty, stačí se cestou okolo McDonnaldu svěřit se svou chutí na BigMac. Celkově je i tohle způsob jak dát najevo, že si stojím za svým rozhodnutím. Nikdo mě přece nenutil, abych ji bral do podniku, na který finančně nemám

Když se ji budu snažit ohromit výší útraty, když jí nikdy nedovolím mě pozvat, když ji budu zahrnovat dárky, pak má důvod si myslet, že se snažím koupit její zájem.