"neznámá" skorokolegyně

Krátce - já 45 rozvedený, ona 33 rozvedená. Pokec přes facebook, netušil jsem že jsme zaměstnanci téhož podniku (je hodně velký). Pak poslala fotku, dost hezká, podle profilu príma, gramatické chyby nedělá :-). Napsala, že už ví kdo jsem, že mě jedna její kolegyňka identifikovala v jídelně (takže to na pracovišti probírala, minimálně s ní :-D). Tak jsem jí napsal ať navalí číslo na mobil, že jí pozvu na víno a budu jí valit klíny do hlavy. Napsala číslo, sice na začátku mailu "vtipně" uvažovala jestli nemá dělat zagorku, ale moc se nevzpěčovala. A že ji mám též napsat číslo ať si ty klíny do hlavy můžem valit navzájem. Tož asi den dva počkám a pak ji rovnou zavolám a někam ji pozvu
Pavel

Tak jsem ji pozval, seděli jsme v kafebaru poslouchali příjemnou hudbu, bavili se. Nenudila se nějaké ty známky zájmu byly ale nijak masivní. Konec byl už dopředu jasně dán tím že si nemůže dát žádné alko a že musí v deset jet autem za děckáma. Vcelku pohoda, kino ne, i když možnost byla. Asi 20 minut pred desátou (v deset končil taky hudební program) jaksik vytuhla a reagovala už jen spíš zdvořile. Nijak jsem netlačil, ona pak zatáhla útratu (já jsem platil vlezný, takže OK) a korektně jsme se rozloučili, bez vyslovení něčeho co dál. No buď se rozhodla, že já teda ne, nebo to na prvním setkání pokládála za tak akorát. Tož co navrhujete? Mám ji zavolat řekněme tak v sobotu?
P.

Než v sobotu, zavolal bych raději v neděli večer.

Jestli bylo známek zájmu málo a vytuhla spolu s programem, tak to nevypadá, že bude ze zájmu počítat každou minutu z prodlení