bankovní poradkyně

Ač nejsem žádný "róčild" tak mi banka přidělila osobní poradkyni, nebo tak nějak se ta funkce jmenuje. Je to ženská asi tak o 6 - 8 let mladší než já (mě je skoro 42). Je mi jasné, že má v popisu práce být na klienta příjemná, nicméně asi od druhé schůzky mám pocit, že na mě je příjemná jaksi přirozeně, nikoli "úředně". Loni asi tak v listopadu jsem s ní úplně neviňoučce zaflirtoval, ona vypadala potěšeně a rozešli jsme se. Co je podstatné - až do letošního března jsem nepotřeboval nic vyřizovat, tedy jsem si ani nevzpomněl. A v půlce března ji volám, představím se, a protože kientů má celkem dost připomínám se že jsem ten s .. ( něco lehce specifického, aby si ujasnila kdo ji volá). Ale ona mě hned zastavila, že si mě pamatuje a co potřebuju. Tak já jí to říkam a dohodli jsme se, že se stavím. Tak jsem dorazil do kanclu, začínáme to řešit a ona mi povídá že si už ráno vyjela na počítači moje záležitosti, jestli je všechno v pořádku, jestli se neprošvihávají nějaké termíny a tak. Dobře, na tom nic není, starost o klienta. Co bylo zvláštní, prakticky hned jak to řekla, začala vysvětlovat (dost složitě) proč si to vlastně chystala, že to projíždí u všech klientů co mají podobné záležitosti atd. Prostě jsem začal mít pocit, že už od chvíle, kdy jsem s ní mluvil myslí na to, že dorazím a že teď měla pocit, že se prořekla a začala mít potřebu vysvětlovat. Těžko se to popisuje, není to jen ve slovech ale v tónu, v celkovém vyznění. No nic. Pokračujeme v jednání, blíží se zavíračka, tak povídám : " A teď kvůli mě tu budete přesčas" a ona zas něco ale ne to mi nevadí, bla bla... A po chvíli povídám " No máte se mnou ale spoustu úřadování" (fakt toho bylo celkem dost) A ona povídá " Ale já to dělám ráda " (později mě napadlo, že jsem měl dvojsmyslně a s nadsázkou říct "Na tom není nic špatného, já to taky dělám rád :-)" ale neřek)
Řekl jsem, že bych ji za to měl pozvat na kafe a ona se trochu zasmála řekla něco čemu jsem uplně nerozuměl protože to bylo v tom smíchu, ale byl to souhlas. Pak jsem ještě prohodil něco vtipného, společenského a rozloučil se. Docela by mě zajímalo, jestli když jsem za sebou zavřel dveře udělala obličej "konečně vypadl" nebo jestli se třeba zasněně dívala do zdi :-)
Ale to není to kvůli čemu píšu. Můj dotaz je - Mám ji zavolat a pozvat na to kafe ? asi jo, co ....
Pavel

Řekl jsem, že bych
ji za to měl pozvat na kafe a ona se trochu zasmála řekla něco čemu
jsem uplně nerozuměl protože to bylo v tom smíchu, ale byl to souhlas

Tak ptal ses jí (že jsi čekal na souhlas) a nebo jsi jí to oznámil? Protože takhle to vypadá, že jsi to "pozvání" zmínil jen aby řeč nestála a nebo že jsi se bál přímého odmítnutí.

Co třeba takhle?

ty: Za to bych Vás měl pozvat alespoň na kafe.
ona: (smích)
ty: co takhle čtvrtek 16:00 v Cafe?
...


Ale ke Tvé současné situaci, osobně dávám přednost pozvání z očí do očí, než telefonicky. Proto bych jí pozval v průběhu další "konzultace".
Když žádnou nemáte v plánu, tak bych zavolal jen ohledně domluvení termínu a místa.

např.: volám ohledně toho společného kafe, hodilo by se Vám to ve čtvrtek v 16 v Café?

Scare - jo, vystihls to nemilosrdně přesně. A to jsem si myslel, že jsem se těhle blbejch zvyků zbavil :-)
Ale díky, udělám jak radíš.

mám pocit, že na mě je příjemná jaksi přirozeně

Taky můžeš chválit její povahu, ne Tvůj výkon.

v listopadu jsem s ní úplně neviňoučce zaflirtoval, ona vypadala potěšeně

Ženy a někteří muži jsou schopni flirtovat jen tak, aniž by měli v plánu něco víc. Prostě se společensky baví.

představím se, a protože kientů má celkem dost připomínám se že jsem ten s .. ( něco lehce specifického, aby si ujasnila kdo ji volá). Ale ona mě hned zastavila, že si mě pamatuje a co potřebuju

Moje bankovní poradkyně si mě taky pamatuje, je příjemná a nic víc ani jeden z nás nechce.

Co bylo zvláštní, prakticky hned jak to řekla, začala vysvětlovat (dost složitě) proč si to vlastně chystala

Já s ní nic nemám a první co mě napadlo bylo, proč ta péče? Mohla jenom omlouvat to, že to vypadá, jako kdyby Ti lezla do soukromí, víc než by měla.

později mě napadlo, že jsem měl dvojsmyslně a s nadsázkou říct "Na tom není nic špatného, já to taky dělám rád :-)" ale neřek

To bylo jedině dobře, že jsi to neřekl.

za sebou zavřel dveře udělala obličej "konečně vypadl"

Bavila se s Tebou, smála se Tvým vtipům, takže neudělala.

nebo jestli se třeba zasněně dívala do zdi

Přestaň snít, tj. nadhodnocovat její zájem. Kdyby se zasněně dívala, tak bys už měl termín kafe.

Řekl jsem, že bych ji za to měl pozvat na kafe a ona se trochu zasmála řekla něco čemu jsem uplně nerozuměl protože to bylo v tom smíchu, ale byl to souhlas.

Pozor s tím nadhodnocováním zájmu, ona se sice baví, ale když nevíš, co vlastně řekla, jak víš, že to byl souhlas?

Jinak viz Scare. Napadá mě jenom jedna komplikace, aby jí v práci někdo nestál za zády, až ji budeš zvát. Taky by mohla mít ve firemním kodexu se zákazníky nic. Večer v telefonu ji nikdo hlídat nebude.

Máš tam několik signálů, které se objevují, když má zájem a nic, co by značilo osobní zájem pod nulou. Abys měl jistotu, pozvi ji a zkus jí na závěr rande políbit. Do té doby to bude jenom akademický odhad. Ale to víš sám

Obávám se že bankovní poradkyně je příjemná profesionálně. Bohužel je to v popisu jeji práce. Poslední dobou pozoruji, že spousta prodejdů a bohužel i bankovních poradců používá taktiku lehkého flirtu se zákazníkem. Musí vyvolat dojem nadstandardních vztahů. Klient si musí myslet, že si ho pamatují, ví s kým hovoří... atd. Je to pochopitelné. Klienti potřebují mít pocit, že tato instituce jim rozumí, že jsou pro ni jedineční. Bankovní poradce klienta je standard. To jsou všichni, kteří sedí v bance za přepážkou. Jen některé banky přešly z bankovních poradců na osobní bankovní poradce.

... takže to by bylo k úvodu.

Co se týče tvé poradkyně: Příslib je ti na nic. Pozvi ji jasně a srozumitelně, aby pochopila že se nejedná o obchodní schůzku a požaduj jasnou odpověď. Osobně. Telefon je ti k ničemu - je firemní a hovory jsou nahrávány. Navíc musí dodržet "standard hovoru". Mimopracovní kontakt na této pozici se domnívám, že není povolen. Nicméne, při osobním kontaktu sice musí udržet "standard prodejní komunikace s klientem", ale není nahrávána . Kdyby s tím měla problém, v PC má tvoje data, může ti zavolat soukromě.

... napadá mne: Lichotka. Večer v tolik a tolik mi zavolejte, zvu Vás na výbornou brazilskou kávu. Místo domluvíme telefonicky. Naschledanou.

Tehdy jsem ji už ani nezavolal, z 10% z reálné příčiny, ze zbylých 90% z naprostych AFC obav a blbejch důvodů. Včera ale zavolala ona mě, že potřebuje něco podepsat. Tak jsem řek že příjdu v pondělí před pátou (končí v pět) a zcela volně jsem přešel k tomu že ji pak zvu na kafe. Řekla "Tak jo" a že se těší, já taky, že se těším a rozloučili jsme se.
Tak uvidím.