První rande a sezení u stolu

Před měsícem jsem na jednom serveru (v době kdy jsem ještě nevěděl, že tam Someone a generalissimuss už nepíší ) četl článek o "sezení na prvním rande". V článku autor rozebíral výhody a nevýhody sezení naproti sobě, do pravého úhlu (na rohu - do "L") a vedle sebe. A závěr byl, že nejlepší je (podle autora) sedět vedle sebe, protože tak mezi sebou nemáte žádnou komunikační bariéru a lépe se tak ztrátí jakási přirozená obrana.

Zato ty Someone jsi v článku "Řeč těla" dopoučoval sedět naproti sobě (kvůli pozorování signálů).

Potom, co jsem si přečetl ten článek, jsem doufal, že tam Someone napíšeš svůj názor, jenže už jsi ty stránky asi nenavštěvoval, tak bych si tvůj názor rád poslechl teď. A samozřejmě mě zajímá i názor ostatních.

Článek jsem četl a shodou okolností i knížku, odkud čerpal.

Osobně mám vyzkoušeno mnoha desítkami pokusů, že na prvním randeti je účinný pouze způsob sezení naproti sobě, z očí do očí. Právě kvůli zrakovému kontaktu.

Všechny uvedené takzvané nevýhody toho způsobu sezení se dají obejít - obráceně to však neplatí.

Před dvěma týdny mě potěšilo na pilotním randeti, že partnerka nejdříve seděla naproti mě (stůl a "zasedací pořádek" jsem vybral já), po nějaké chvíli "rozbourala" celé uspořádání na stole a sedla si co nejblíže ke mě.

Něco mezi variantou do pravého úhlu a vedle sebe. Takto si to představuji poměrně ideálně.

Díky za důvěru a gratuluju k racionálnímu úsudku. Pokud se po Tobě dotyčná nevine jako břečťan, tak signálů řeči těla opravdu moc nezaregistruješ, když budete sedět vedle sebe. Zato když se posadíte naproti...

Sezení naproti sobě také dokáže zvýšit její zájem. Už jenom tím, že si sedneš naproti, jí dáváš najevo, že máš svou cenu. Záleží na její věkové kategorii, mladší ročníky mohou být zvyklé na možné loudily, kteří budou chtít využít sezení vedle sebe k nenápadnému ošahávání a to pochopitelně snižuje její zájem. Ale sedni si naproti a dáš jasně najevo, že Ty k nim nepatříš. Navíc, chce-li se i tak dotýkat, musí se snažit (a ona to udělá, má-li kladný zájem). Tím u ní opět stoupneš na ceně - o co se musíš snažit, to se jen tak nezahazuje

Čím větší bude její zájem, tím více se bude snažit se Tě dotknout. Nech ji, ať se snaží, a až vyjdete ven, jaká bude šance, že se do Tebe konečně spokojeně zavěsí?

Navíc, pouze ona přesně ví, kdy je připravena se dotýkat. Ty si to můžeš jenom tipnout. Dotyk ve špatnou dobu sníží její zájem.

A konečně, gentleman má i slušné vychování. Když se s ní bavíš, dívej se na ni a tím nemyslím její poprsí. Pokud sedíte naproti sobě, nemusíte natáčet svoje hlavy. Ale čím více sedíte vedle sebe, tím více je natáčíte do nepřirozené polohy. I tím ji podvědomě ovlivňuješ. Zbytečně by jsi si tak stěžoval práci. Je rozdíl, jestli ji nutíš do něčeho nepřirozeného, nebo když dobrovolně zdolává překážky.

Teď jsem si v duchu prošel svá nejlepší rande a vždy jsem na nich seděl naproti. Jak jejich zájem stoupal, stále více se snažily dostat přes stůl ke mě. Začínalo to nakláněním. Souhlasím s DocLove, ona se cítí mít situaci pod kontrolou a díky tomu se cítí víc bezpečně/v pohodě/uvolněná. Ve skutečnosti však máš situaci pod kontrolou Ty, a tak se chováš více sebevědomě, což opět není nic jiného, než prostředek jak zvednout její zájem. Milé dámy, sice vám to může přijít jako podraz, ale je to manévr, který "odnesete" vaší spokojeností

DocLove píše o Challenge, já říkám "nechte ji, ať se snaží" a generalissimuss zmiňuje eskalaci. Je to o jednom a tom samém. It's the same old song and dance.

Nezkušený se dere dopředu příliš rychle a bere jí tak potěšení z lovu. Úspěšný lovec se nehoní za zvěří, ale počká si, až přijde k němu.

PS: Proč jsou některé špatné techniky pokládány za dobré, ač ve skutečnosti její zájem snižují, je vysvětleno v Pohybové rovnici zájmu.

Díky za odpovědi a naprosto s Vámi souhlasím. Když jsem si přečetl ten článek, tak se mně to nezdálo jako správné řešení a proto jsem chtěl slyšet i váš názor (nebo spíš rozbor, protože názor jsem si přečet již ve zmiňovaném článku "Řeč těla") a jsem rád, že jste mě utvrdili v tom, co jsem si myslel.