Rande, eskalace, out of control a na začátek.. (1)

Rande, eskalace, out of control a na začátek.. (1)

Volně navazuji na článek „Jak na ICQ“ a posílám další reálný příběh z terénu. Mám jednu pověru – když si dám 2 randeta za sebou tentýž den, nevyjde ani jedno. Příběh je tedy o jednom dni plném omylů, kdy vyšlo všechno jinak.

První rande

První rande mělo být s velmi atraktivní ženou. Bylo domluveno cca týden dopředu, celý týden jsem přemýšlel, jak použiji tzv. NEGs, tzv. „nešikovné komplimenty“. Nikdy jsem to nezkusil, hlavou se mi honily z internetu různé stažené poučky „Hezké nehty, ale jsou asi umělé – ale stejně jsou hezké“, nebo „Jsi hezká, škoda jen, že nejsi můj typ“, a podobné jiné pickuperské technologie. Těšil jsem se na vyzkoušení v akci. Ale ouha. Žena byla velice příjemná a hned mi dávala řečí těla najevo, že se jí líbím. Upravovala si vlasy, pohledy byly naprosto výmluvné. Neuhnula před polibkem, bylo vidět, že snad se mnou půjde i do pekla.

Rande ubíhalo jako voda, dotyčná se příjemně ujímala vedení hovoru, kladla také osobní otázky a byla dobrou posluchačkou. V poslední třetině rande jsem jí opět políbil. Polibek byl veden naprosto samozřejmě s upřeným pohledem do očí před i po a s výrazem „Co chci, to si prostě vezmu“. To už ji dostalo do rozpaků. Těžko říci, jestli hraných nebo ne, každopádně situaci jsem otočil: „Dostala jsi polibek ze zdravotního hlediska“ - chladly jí ruce, tak jsem ji zvýšil tlak :-) Trochu zrudla, ale odlehčilo to situaci.

Zdá se, že se jí nakonec líbil můj kontakt a drzost. Poslední třetina randete byla ještě příjemnější. Polibek na rozloučenou byl přesně takový jaký má být – hlava se zatočila a nohy se lehce zamotaly.. Málem mě zajelo auto a dotyčná těsně minula sloup :-)

Druhé rande

No jo, ale já ještě musím fičet na další rande! Upřímně, po tomto se mi ani nechtělo pokračovat dál. Důvodů bylo víc. Především jsem se domníval, že tento úspěch dnes již nic nepřevýší, prostě bude jen sestup dolů a to se mi nechtělo. Další věc je fakt, že i když bylo rande domluveno cca týden dopředu, dotyčná se snažila licitovat s termínem. Metody: „Domluvíme se tedy na středu, ale ve středu ráno Ti ještě potvrdím čas“. Na to jsem odpověděl: „Lepší je pro mne domluvit se na den a přesnou hodinu. Raději tedy: Pokud Ti to nevyjde, termín prostě zrušíš. Pokud bychom se domlouvali až ve středu ráno, čas nebudu mít stoprocentně.“

To zabralo. Ovšem nechyběl dodatek: „O.K. Domluvíme se na 19:00, ale mohu přijít o 30 minut později, to kdybych se zdržela na kole“. Co to je?! Test. Hm, co na to napsat? Tak tedy: „O.K. Kdyžtak napiš SMS a uvidíme se tedy jen na ½ hodiny, pak něco ještě mám.“ Zabralo, rande proběhlo v 19:00, dotyčná byla na srazu výrazně před 19:00.

Chodíte také na rande dříve, obhlídnete si terén, ale pak zmizíte v dál, tak abyste přišli na minutu včas? Já ano, protože to funguje. Pokud přijde dotyčná dříve, nechám ji tam čekat, nehlásím se k ní. Rande bylo na tom samém místě, kde je cca 10 možných variant čekání. Obě dnešní ženy čekaly na stejném místě. Zajímavé.

A ten další důvod? S dotyčnou jsem si psal cca před 7-mi měsíci a někde v hlavě mi blikala červená kontrolka „nebrat“. Líbila se mi z popisu, ale zdálo se mi, že je těsně po rozchodu a hledá terapeuta, popř. polštář do kterého by si mohla zabušit. A třeba taky ne. Slušně jsem ji odmítl. Co druhá šance? Uvidíme.

Dorazil jsem hodně rozpálen a nesoustředěn a okamžitě jsem dotyčnou políbil. Hodně uhnula, ale pro polibek jsem si zašel až na ústa. Všiml jsem si, že opravdu nádherně umí líbat. Ještě jsem „výborně“ začal hovor „Co čteš?“ tak razantně, až sebou obranně cukla. První minuta se opravdu nevydařila :-) Ustoupil jsem tedy, jak jen to šlo a dál už jsem čekal na její krok, kdy ona se pokusí prolomit hranice.

Začali jsme hrou „Hádej, co dělám, co jsem?“. Kdybych nebyl nesoustředěn, byla by to docela prima mentální rozcvička, ale já se nějak stále nemohl „probudit“ s předchozího randete. Nešlo to. Neměl jsem si prostě dávat dvě, to máš za to hamoune! :-) Na třetí pokus jsem odhadl její obor a část koníčků, začala povídat o sobě. Byl to pro mne zlomový moment. Ne, že bych se už probudil, ale zaujala mě. Její řeč, prožívání, mělo to břink.

Našli jsme lavičku, v dáli hráli kršňáci, celkem romantický podvečer, západ slunce. Ale mě se chtělo už jít pryč. Ne, že byla nudná, to nikoliv. Jen jsem chtěl celé to svádění přesunout na jindy, pro dnešek zážitky stačily. Další omyl. Sedala si ke mně stále blíž. Řekl jsem si, zkusím svůj oblíbený vlasový test. Počítal jsem minutu, dvě a jdu na to. Omyl. Náhle jsem byl líbán, aniž jsem cokoliv pro to udělal.

Celé líbání trvalo minimálně půldruhé hodiny. Pro formu asi po půl hodině jsem řekl: „Můžeme jít k Tobě“. Čekal jsem ano, odpověď byla ne. Další omyl. Ty optimisto! :-) Hm, ale to líbání bylo opravdu skvělé. Budeme se tedy líbat tak dlouho až mi noční návštěvu dotyčná navrhne sama. Omyl. Nic takového se nestalo :-) Tak tedy ještě podruhé se chci zeptat: „Můžeme jít k Tobě?“. Ještě že jsem to zarazil včas! Sebevědomý muž se ptá?! Ne, něco navrhne. Říkám: „Je Ti zima, dáme si u Tebe čaj“. Vyšlo? Vyšlo.

Mno, ale nečekal jsem to.


Pokračování příště.


P.S.: Autor se nesnaží popsat „správné“, či „nesprávné“ provedení toho, či onoho, neřeší morálku. Jedná se čistě o záznam z terénu, který může někomu posloužit k analýze chyb, dobrých momentů a rozvinutí vlastních sváděcích „technologií“. Piště své poznatky, pokusy, žádný flame.