Co je v domě, není pro mě – je tomu skutečně tak? (2)
SomeoneCZ :: Česky :: Články :: generalissimuss
Strana 1 z 1
Zkusili jste někdy svést ženu na pracovišti?
Co je v domě, není pro mě – je tomu skutečně tak? (2)
Co je v domě, není pro mě – je tomu skutečně tak? (2)
Navazuji na článek „Co je v domě, není pro mě – je tomu skutečně tak? (1)" a posílám další část reálného příběhu z terénu.
Dnešní motto? Třeba „Konec dobrý, všechno dobré..“?
U ní doma – část druhá
Základ je, nepřestávat volně, nenásilně konverzovat. Pomlky tvoří takové věci, jako ochutnávka jídla, přivonění k vínu, poválení po jazyku a pomalé polknutí. No a společné zapalování a kouření viržinek. To miluju! Takové „mlčenlivé“ pauzy jsou maximální erotikou. Tak ty zase prodlužuji, co to jde. Stále zrakový kontakt, tentokráte plus pozorování pohybů toho druhého.
Jak drží skleničku, jak vyfukuje kouř, jakou má mimiku při jednotlivých slovech..
I z takové vzdálenosti cítím, jak je napumpovaná erotickou energií. No a vlastně cítím i jak se rozvoněla.. Hezky voní, po čichu cítím, že mi bude chutnat. Už mi zase předbíhají myšlenky, chce to přibrzdit v představách.. Co je teď hlavní - má noha ji absolutně nevadí.
Chci mít stejně jistotu. A chce to změnu. Náhle vstanu, obejdu ji, pohladím po vlasech, ale zezadu. No, jestli tohle ustojí, musí mít nejen zájem ale i důvěru. Vždyť zezadu ji mohu začít třeba škrtit.. Sjedu na krk a zjistím zatuhliny. Mno, kdo je tam nemá.. :-)
„Mohu Vás namasírovat..“ Jak klasické klišé.. Souhlasí. „Tady Vás masírovat nebudu, kde je pohodlná postel?“. S postelí nesouhlasí, ale položím ji na krásný, velký, nanejvýš vhodný koberec.
Raději pokládám otázky takto natvrdo - téměř zcela vylučují vyjádření nejistoty ve významu i v hlase. Vybídnu ji, aby se svlékla, vždyť ji přece nebudu masírovat přes šaty. Svlékla se více než jsem požadoval a čekal.. Dívám se na krásné, pevné, štíhlé, příjemně prosvalené ženské tělo, které by jí mohla závidět i žena o 15-20 let mladší.. Dívám se na ní, jako by byla stále oblečená.
Jako zásadní chybu považuji na ženu se vrhnout, oslintávat ji, vyznávat lásku, padat do mdlob, či okamžitě se pokoušet o soulož. Asi nemám italské předky. Já si to představuji jako u doktora. Tam je běžné, že se ženy svlékají, není to nic neobvyklého. Alespoň nebudu působit jako muž, který půl roku viděl ženu jen na obrázku..
Z běžné masáže, jsem plynule přešel na erotickou. Asi jsem nasadil příliš pomalé tempo seznamovaní, neboť Petra mě povzbuzovala ve stylu „A tady mě píchá na prsou, tady mě něco bolí v podbřišku..“ :-) To na ženách miluju. Až budu v příštím životě ženou, budu to dělat také tak :-) Tvářím se maximálně naivně a ještě prvních pár minut milování Petře vykám :-) Dost jsem se bavil, tohle mne vzrušuje.
K tykání samozřejmě došlo, nějak to vyplynulo ze situace :-) Po otevření a společném zkonzumování další flašky vína odcházím..
Snad už se pracovně neuvidíme..
Tak a teď doufám, že už se pracovně nesetkáme. Že to nevykecá a zpráva o incidentu se nerozšíří.. Co když mi něco provede, co když ji rupne v kouli? :-) Všechny vyprávěné katastrofické příběhy mi vytanuly na mysli, jen se trochu proházely postavy – figurka, co v truchlivém případu měla dopadnout nejhůř, jsem měl být já :-) No, neměl jsem asi 2 týdny dobré spaní :-)
Přešel půlrok, už jsem pomaličku pozapomněl a ejhle pracovní příležitost mě zavála, tam kde bych Petru nečekal - ale byla tam :-) Wow, co teď na tohle překvápko? Pozdravím ji, jako ostatní, vykám ji, ona mi však před ostatníma suverénně jako jediná tyká. Snažím se udržet vnitřní klid. Ale usmívá se na mě. Hezky. Tak je to dobré.
Pokračuji tak, že to prostě nechám být, tak jak to je. Všem vykám, jí tykám, ona mě tyká a tvářím se naprosto normálně. Je to adrenalin. Nikdo se ale netváří divně. Vrchol všeho je, že mě Petra pozve na královský separé oběd, všechno platí. Vidím, jak se někdo ze zúčastněných otáčí, jak je to možné, že si mě odvádí pryč exkluzivní krásná a příjemná žena.
Byly to krásné 2 obědové hodiny. Jsme dodnes přáteli.
Zvláštní. Vždy mi bylo zatěžko být se ženou, která mě přitahuje, jen kamarád. Nikdy jsem na to nepřistoupil. Tady to nějak vyplynulo samo. Měl jsem štěstí, anebo někdo má podobnou zkušenost?
P.S.: Autor se nesnaží popsat „správné“, či „nesprávné“ provedení toho, či onoho, neřeší morálku. Jedná se čistě o záznam z terénu, který může někomu posloužit k analýze chyb, dobrých momentů a rozvinutí vlastních sváděcích „technologií“. Piště své poznatky, pokusy, žádný flame.
Navazuji na článek „Co je v domě, není pro mě – je tomu skutečně tak? (1)" a posílám další část reálného příběhu z terénu.
Dnešní motto? Třeba „Konec dobrý, všechno dobré..“?
U ní doma – část druhá
Základ je, nepřestávat volně, nenásilně konverzovat. Pomlky tvoří takové věci, jako ochutnávka jídla, přivonění k vínu, poválení po jazyku a pomalé polknutí. No a společné zapalování a kouření viržinek. To miluju! Takové „mlčenlivé“ pauzy jsou maximální erotikou. Tak ty zase prodlužuji, co to jde. Stále zrakový kontakt, tentokráte plus pozorování pohybů toho druhého.
Jak drží skleničku, jak vyfukuje kouř, jakou má mimiku při jednotlivých slovech..
I z takové vzdálenosti cítím, jak je napumpovaná erotickou energií. No a vlastně cítím i jak se rozvoněla.. Hezky voní, po čichu cítím, že mi bude chutnat. Už mi zase předbíhají myšlenky, chce to přibrzdit v představách.. Co je teď hlavní - má noha ji absolutně nevadí.
Chci mít stejně jistotu. A chce to změnu. Náhle vstanu, obejdu ji, pohladím po vlasech, ale zezadu. No, jestli tohle ustojí, musí mít nejen zájem ale i důvěru. Vždyť zezadu ji mohu začít třeba škrtit.. Sjedu na krk a zjistím zatuhliny. Mno, kdo je tam nemá.. :-)
„Mohu Vás namasírovat..“ Jak klasické klišé.. Souhlasí. „Tady Vás masírovat nebudu, kde je pohodlná postel?“. S postelí nesouhlasí, ale položím ji na krásný, velký, nanejvýš vhodný koberec.
Raději pokládám otázky takto natvrdo - téměř zcela vylučují vyjádření nejistoty ve významu i v hlase. Vybídnu ji, aby se svlékla, vždyť ji přece nebudu masírovat přes šaty. Svlékla se více než jsem požadoval a čekal.. Dívám se na krásné, pevné, štíhlé, příjemně prosvalené ženské tělo, které by jí mohla závidět i žena o 15-20 let mladší.. Dívám se na ní, jako by byla stále oblečená.
Jako zásadní chybu považuji na ženu se vrhnout, oslintávat ji, vyznávat lásku, padat do mdlob, či okamžitě se pokoušet o soulož. Asi nemám italské předky. Já si to představuji jako u doktora. Tam je běžné, že se ženy svlékají, není to nic neobvyklého. Alespoň nebudu působit jako muž, který půl roku viděl ženu jen na obrázku..
Z běžné masáže, jsem plynule přešel na erotickou. Asi jsem nasadil příliš pomalé tempo seznamovaní, neboť Petra mě povzbuzovala ve stylu „A tady mě píchá na prsou, tady mě něco bolí v podbřišku..“ :-) To na ženách miluju. Až budu v příštím životě ženou, budu to dělat také tak :-) Tvářím se maximálně naivně a ještě prvních pár minut milování Petře vykám :-) Dost jsem se bavil, tohle mne vzrušuje.
K tykání samozřejmě došlo, nějak to vyplynulo ze situace :-) Po otevření a společném zkonzumování další flašky vína odcházím..
Snad už se pracovně neuvidíme..
Tak a teď doufám, že už se pracovně nesetkáme. Že to nevykecá a zpráva o incidentu se nerozšíří.. Co když mi něco provede, co když ji rupne v kouli? :-) Všechny vyprávěné katastrofické příběhy mi vytanuly na mysli, jen se trochu proházely postavy – figurka, co v truchlivém případu měla dopadnout nejhůř, jsem měl být já :-) No, neměl jsem asi 2 týdny dobré spaní :-)
Přešel půlrok, už jsem pomaličku pozapomněl a ejhle pracovní příležitost mě zavála, tam kde bych Petru nečekal - ale byla tam :-) Wow, co teď na tohle překvápko? Pozdravím ji, jako ostatní, vykám ji, ona mi však před ostatníma suverénně jako jediná tyká. Snažím se udržet vnitřní klid. Ale usmívá se na mě. Hezky. Tak je to dobré.
Pokračuji tak, že to prostě nechám být, tak jak to je. Všem vykám, jí tykám, ona mě tyká a tvářím se naprosto normálně. Je to adrenalin. Nikdo se ale netváří divně. Vrchol všeho je, že mě Petra pozve na královský separé oběd, všechno platí. Vidím, jak se někdo ze zúčastněných otáčí, jak je to možné, že si mě odvádí pryč exkluzivní krásná a příjemná žena.
Byly to krásné 2 obědové hodiny. Jsme dodnes přáteli.
Zvláštní. Vždy mi bylo zatěžko být se ženou, která mě přitahuje, jen kamarád. Nikdy jsem na to nepřistoupil. Tady to nějak vyplynulo samo. Měl jsem štěstí, anebo někdo má podobnou zkušenost?
P.S.: Autor se nesnaží popsat „správné“, či „nesprávné“ provedení toho, či onoho, neřeší morálku. Jedná se čistě o záznam z terénu, který může někomu posloužit k analýze chyb, dobrých momentů a rozvinutí vlastních sváděcích „technologií“. Piště své poznatky, pokusy, žádný flame.
generalissimuss- Poeet p?íspivku : 428
Reputation : 13
Points : 65
Registration date : 14. 02. 08
SomeoneCZ :: Česky :: Články :: generalissimuss
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru